Článek
Rusko nyní zvažuje další zesílení svých útoků balistickými raketami s konvenčními hlavicemi na Ukrajinu. Zaměřily by se nejen na infrastrukturu ve velkých městech, ale jejich cílem by měl být také střed Kyjeva, uvedly zdroje Bloombergu.
Dodaly, že aktuální fáze nepřátelských útoků, kdy Ukrajina už několik týdnů čelí velmi mohutným vzdušným útokům, ještě nepředstavuje vrchol eskalace.
Rusko už zvýšilo výrobu balistických raket a další získalo ze Severní Koreje, což by mu mohlo umožnit takovéto útoky zesílit. Ukrajině navíc chybí antirakety do systému Patriot, kterými by se proti nim mohla bránit.
Jednání o míru jsou u ledu. Americký prezident Donald Trump se letos soustředí na Írán, proti němuž začal útočit společně s Izraelem, a válka na Ukrajině zůstává stranou.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner se nesetkali s ruským vedením už osm měsíců. Hovořilo se o tom, že by po návštěvě Kyjeva měli zamířit do Moskvy, ale žádný termín stanoven nebyl.
Zamrzlá diplomacie
Bloomberg navíc uvádí, že je jen malá naděje, že by návštěva něco přinesla. Rusko už Spojeným státům nevěří, protože americký ministr zahraničí Marco Rubio v červnu jasně řekl, že se loni při jednáních na Aljašce nic nedomluvilo: „Kdyby tu byla dohoda, už bychom měli konec války.“
Rusko chtělo, aby se výměnou za klid zbraní Kyjev vzdal zbytku Doněcké oblasti, kterou se ruským jednotkám nepodařilo dobýt. To měl zařídit právě tlak USA, jenže Kyjev to odmítl, i když Rusko už nepožadovalo odevzdání celé Záporožské a Chersonské oblasti, což mělo představovat dostatečné ústupky.
Rubio na Filipínách řekl, že jsou potřeba nové návrhy.
Putin nechce ustoupit pod tlakem
Putin navíc nechce ukončit válku dohodou pod tlakem ekonomických sankcí v době, kdy Ukrajina úspěšně útočí na ruské rafinérie a logistická centra nebo sklady velkých internetových obchodů Wildberries a Ozon.
Moskva tyto útoky navíc nevnímá jako ukrajinské, ale jako útoky ze strany zemí NATO, protože ty poskytují Ukrajině zbraně a zpravodajské informace. Putin řekl, že útoky na ruskou ekonomiku Ukrajina „otevřela Pandořinu skříňku“ a pohrozil: „Připravte se na odvetu ve vašich nejcitlivějších odvětvích ekonomiky“.
Také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už minulý čtvrtek vyhrožoval „tvrdou odplatou“. Hned však dodal: „Když však mluvíte o vojenské eskalaci, my ji nepotřebujeme, protože i tak postupujeme.“
Rusku se daří nyní postupovat k posledním velkým městům v Doněcké oblasti, ke Slovjansku a Kosťantynivce. K Slovjansku se posunuly ruské jednotky od jihovýchodu o více než pět kilometrů. V Kosťantynivce, otevírající cestu na Kramatorsk od jihovýchodu, už několik týdnů bojují, ale město neovládly.
Za absence diplomacie Moskva vidí jen málo alternativ k další vojenské eskalaci. Na síle nabývají opět spekulace o možném nasazení taktické jaderné zbraně, Bloomberg však uvedl, že je to nepravděpodobné, i když Donald Trump zřejmě nezopakoval ruskému vedení slova svého předchůdce Joea Bidena, že by po něm následovaly masivní údery konvenčními zbraněmi.
