Ukrajinu čeká nejhorší zima od začátku války. Rusko systematicky ničí energetiku

O novém systematickém postupu Ruska při útocích na energetickou síť psala Ukrajinska pravda s tím, že situace v zásobování elektrickou energií by mohla být letos ještě horší než na přelomu let 2022 a 2023. „Tuto zimu nastane deficit. Už nyní dochází ve skoro celé zemi k nouzovým výpadkům. Pravděpodobně nás čeká scénář 4×2, tedy čtyři hodiny bez světla a dvě se světlem,“ řekl zástupce jedné ukrajinské energetické společnosti. Nepřítel dokáže jedním nebo dvěma útoky vyřadit více zdrojů energie, než kolik dokáže Ukrajina obnovit za celé léto.

Jestliže se v letech 2022 až 2023 Rusko spoléhalo na nepřesné kobercové bombardování, kdy útočilo na energetická zařízení po celé zemi velkým množstvím raket a dronů, nyní používá taktiku postupného odřezávání. Rusko likviduje energetickou soustavu region po regionu. Zpočátku se soustředilo na oblasti poblíž fronty a pohraniční regiony, zejména Sumskou a Černihivskou oblast, které nyní trpí nejvíce.

Útoky na Charkovskou, Oděskou, Mykolajivskou a Dněpropetrovskou oblast jsou také pravidelné, nicméně oproti jiným oblastem méně intenzivní.

Postup je všude stejný. Rusové systematicky ničí celý energetický systém od lokálních elektráren přes velké rozvodny a až po rozvodny a transformátorové stanice distributorů elektřiny v oblastech odběru. V srpnu a září k těmto útokům Rusko používalo především drony.

Obvykle na jeden cíl mířila desítka dronů, ale někdy i čtyřicet, což ztěžovalo obranu, tak velké množství zahltí protivzdušnou obranu. „Pokud je na cíle namířeno 30 až 50 dronů a raket, ani ty nejvýkonnější systému je nedokáží všechny zachytit. Na vyřazení jednoho energetického bloku elektrárny přitom stačí jediný přesný zásah,“ dodal zdroj. Zmínil, že rozvodny lze opravit do dvou až tří týdnů, ale to nepomůže, pokud nebudou zdroje energie.

Přesnost zásahů se přitom zvyšuje, což platí především u dronů Šáhid. Improvizovaná ochrana trafostanic v podobě pytlů s pískem nestačí. „Tehdy nebyly Šáhidy tak přesné a rakety dopadali někam do pole. Pytle je proto snadno ochránily před troskami od nedalekých výbuchů. Už se nestává jako dříve, že se mnohé netrefily a dopadly na pole poblíž cíle, tudíž nestačí jen ochrana z pytlů před troskami,“ vysvětlil.

Taktika se změnila ještě v jednom ohledu - Rusko už neútočí ve velkých vlnách, ale postupně v delších sériích, kdy na cíl každou hodinu vypustí několik dronů. To komplikuje obranu, protože není jasné, kdy jde o skutečný útok a kdy jen o klamný roj dronů.

Po útocích drony následují útoky balistickými raketami na velké elektrárny. Naposled bylo 10. října poškozeno několik vodních elektráren, dvě velké tepelné - dniprovská a krivorižská a na několik tepelných elektráren v hlavním městě. Cílem je podle odborníků z Ukrajinské pravdy narušit rovnováhu energetického systému a způsobit kaskádovou havárii, tedy blackout. V půlce Kyjeva nešel proud a bez vody byly i vládní budovy.

Aby byl blackout skutečně rozsáhlý a postihl celou zemi, snaží se při svých útocích Rusové nejen vyřazovat zdroje a rozvodny na východě země, kde je větší spotřeba energie, ale také přeseknout ukrajinskou energetickou síť na dvě poloviny - na západní a východní, aby ze západu nešlo zásobovat východ země.

Pokud by se to Rusku povedlo, mohlo by dojít k rozsáhlému blackoutu, kdy by na východě země energie chyběla a na západě jí byl přebytek. Mohlo by dojít k podobnému masivnímu blackoutu jako 23. listopadu 2023, kdy se ocitlo bez proudu deset milionů odběratelů. Energetickou síť se podařilo stabilizovat do 24 hodin zabralo dny až týdny.

Následovat by pak mohl postupný útok na zdroje na západě země, na velké tepelné elektrárny a rozvaděče jaderných elektráren. Jestliže by rozvaděče jaderných elektráren byly vážně poškozeny, nemohly by dodávat elektřinu a síť by se mohla zhroutit

Rusko přitom neútočí jen na rozvodnou síť a elektrárny. Útočí i na plynárenskou síť včetně plynovodů a kompresorů podzemních zásobníků plynu. Chtějí přerušit dodávku paliv pro generátory elektráren a tepláren.

Cíle se Rusům daří zasahovat, protože ruským štábům pomáhají s plánováním útoků jejich energetičtí specialisté, kteří znají ukrajinské slabiny. „To už není válka zbraní, ale válka inženýrů,“ uvedl jeden z ukrajinských energetiků.

Po zimě se v roce 2023 začal budovat druhý stupeň ochrany - betonové sarkofágy ukrývající rozvodné stanice. Nakonec se na ně měla v třetí fázi navést zemina. „Ukreněrgo měl na 80 klíčových rozvoden o napětí 750 a 330 MV, které tvořily jádro systému. Prezident rozhodl, že agentura pro obnovu by měla ochránit 20 nejdůležitějších rozvoden. Na většině z nich měla být vybudována druhá úroveň ochrany, na některých i třetí. Zbývajících zhruba 60 rozvoden mělo chránit samotné Ukreněrgo,“ vysvětlil zdroj zapojený do výstavby krytů.

Projekt provázely politické spory a dohady okolo nákladů, protože ochrana od agentury vycházela dvakrát až třikrát dráže než ta od Ukreněrga. Premiér Denys Šmyhal kvůli tomu kritizoval agenturu. Poté se ukázalo, že levnější ochrana od Ukreněrga nestačila, rozvodnu v Kirvohradské oblasti zasáhly dva drony a celá vyhořela.

Výstavbu ochrany měl v agentuře na starosti Oleksandr Kubrakov, který byl nakonec kvůli zpomalující se výstavbě třetí fáze ochrany na jaře 2024 odvolán. Úroveň druhého stupně ochrany byla dosažena z 85 procent, zatímco u Ukreněrga jen z 40 procenta. Odvolán byl proto také ředitel Ukreněrga.

Výstavba i přesto dál vázla. V únoru 2025 šéf agentury pro obnovu informoval, že 90 % všech ochranných zařízení druhého stupně bylo dokončeno, do října se nepokročilo. V mnoha regionech byly práce obnoveny teprve před několika týdny.

„Zelenskyj se od léta snaží dostat všechny energetiky do práce. Správy vojenské oblasti dostaly před několika měsíci příkaz chránit menší rozvodny na úrovni oblasti a níže. Nikdo kromě Záporožské oblasti nic neudělal,“ řekl Ukrajinské pravdě jeden ze zdrojů energetického trhu obeznámených se situací s tím, že si všichni jen přehazují odpovědnost mezi sebou.