Ruská námořní blokáda Ukrajiny byla flagrantně prolomena

Stalo se tak 22 dní poté, co Moskva zrušila obilnou dohodu s Kyjevem, která Ukrajině umožňovala bezpečně vyvážet desítky milionů tun obilí.

Rusko bezprostředně poté pohrozilo, že lodě plující do ukrajinských přístavů nemusí být v bezpečí a že jsou pro něj „vojenským cílem“. Následně ale tento výrok korigovalo s tím, že bude takové lodě pouze prohledávat.

„Zprávy o třech civilních lodích, které nerušené plují na Ukrajinu, mohou naznačovat, že Rusko v tuto chvíli buď nechce, nebo není schopno takové prohlídky provést,“ citoval Forbes americký Institut pro studium války (ISW).

Tři lodě, které ze vzduchu monitorovalo „hejno letadel NATO“, měly plout směrem k Izmajilu, což je ukrajinský přístav v těsné blízkosti s Rumunskem na řece Dunaj. Podle odhadů zde plavidla naloží obilí a vydají se zpět do Černého moře a dále do zahraničních přístavů.

Jako první mělo blokádu prorazit izraelské plavidlo se sledovací značkou Ams1, poté řecké plavidlo Sahin 2. Obě přitom připlula severně od Bosporského průlivu. Třetí bylo turecko-gruzínské plavidlo Yilmaz Kaptan, které k ukrajinskému přístavu připlulo západně od severu Turecka.

Ze vzduchu je přitom měla podporovat minimálně čtyři letadla NATO. Mělo jít o hlídkový letoun P-8, Challenger s radarem pro snímání povrchu, bezpilotní letoun RQ-4 a letoun včasné výstrahy Boeing E-3.

Lodě přitom ani neskrývaly svůj cíl, měly totiž zapnutá svá komunikační a sledovací zařízení. Jejich poloha i kurz tedy byly viditelné každému, kdo měl přístup k internetu a webovým stránkám pro sledování lodí.

Proražení blokády potvrdil na Twitteru i zástupce organizace pro získávání zpravodajských informací z otevřených zdrojů OSINT Marcus Johnson.

„Ams1 vplouvá do ukrajinského ramene Dunaje. Byla to první loď, která prorazila ruskou blokádu Černého moře od bombardování Reni 25. července. Poté, co zahájila svou cestu v izraelském Ashdodu, otevřeně oznámila, že cíl je Ukrajina,“ uvedl Johnson a dodal, že jde o statečné námořníky.

Krátce poté, co Moskva jednostranně zrušila jedenáct měsíců starou obilnou dohodu, která umožňovala vývoz 32 milionů tun ukrajinského obilí, vyslala Černomořská flotila korvetu Sergej Kotov do jižní části Černého moře v dosahu hlavních námořních tras z Bosporského průlivu do Oděsy, ukrajinského strategického přístavu.

Ruské rakety pravidelně zasahují Oděsu, útoky na dunajské přístavy ale jsou méně časté, pravděpodobně kvůli jejich blízkosti k území NATO.

Přístav Izmajil je totiž od rumunské hranice vzdálen jen několik set metrů. Rusko tedy patrně nechce opakovat červencový raketový útok na ukrajinský přístav Reni na Dunaji, kdy jen těsně minulo rumunské území.

Nedělní úspěšné prolomení blokády by mohlo být pro mezinárodní přepravce signálem, že obnovení provozu z ukrajinských přístavů je poměrně bezpečné.

„Zdá se, že ruské síly nejsou ochotny nebo schopny násilně zastavit a prohledat neutrální plavidla směřující na Ukrajinu přes Černé moře, přestože k tomu údajně (na moři) vytvořily podmínky,“ poznamenal ISW.

Dunajské přístavy však nemají takovou kapacitu, aby mohly nahradit Oděsu. Je tedy otázkou, jestli se lodě i přes blokádu a výhrůžky Moskvy vydají i do tohoto strategického přístavu.