Článek
Agentura uvedla, že „nervózní náladu“ sdílí i mnozí členové ruské elity. Někteří vysoce postavení představitelé Kremlu se pak domnívají, že „konflikt dospěl do slepé uličky bez jasného řešení“, uvedly osoby obeznámené se situací.
Několik evropských diplomatů hovoří o tom, že nálada v Rusku je ponurá, protože „na bojišti panuje patová situace a kyjevské útoky dronů přenášejí válku do Moskvy“.
Jedna z osob agentuře sdělila, že Putin si přeje válku na Ukrajině ukončit do konce roku, ale pouze za podmínek, které považuje za „vítězné“. Do nich patří úplná kontrola Donbasu, který se ruským okupantům nepodařilo od roku 2014 ovládnout. Šéf Kremlu také usiluje o širší bezpečnostní dohodu s Evropou, na základě níž by Evropa měla fakticky uznat územní zisky Moskvy.
Jak ale uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), je pravděpodobné, že Rusko nikdy nebude mít sílu celý Donbas dobýt. Americký deník The New York Times (NYT) pak uvedl, že při současném tempu postupů by to Rusům trvalo třicet let.
Kyjev drží frontu
Neznamená to ale, že by Ukrajině nehrozilo nebezpečí - už dříve avizovala, že se připravuje na další ruské útoky. Při víkendovém úderu Rusko vyslalo na Ukrajinu hypersonickou raketu středního doletu Orešnik, desítky raket a střel a stovky dronů.
Rusové mají připravovat letní ofenzivu a je také možné, že by Kreml mohl přistoupit k další nepopulární rekrutační kampani na posílení útoků. Kyjev ovšem po zimní méně intenzivní válce víceméně drží své pozice na frontě, připomněla agentura.
Ukrajinci v současnosti varují, že by se frontová linie mohla rozšířit. Hovoří o útocích z ruské Brjanské oblasti nebo z území Běloruska. Kvůli tomu posilují svoji severní hranici.
Kyjev kromě toho také zlepšil poměr vyřazených z boje na 1:5, uvedl finský prezident Alexander Stubb. Šéf americké diplomacie Marco Rubio to pak zopakoval na Fox News s tím, že Ukrajina má „nejsilnější ozbrojené síly“ v Evropě.
Rusové nejsou neúspěšní jen na frontě, ale i doma při odvracení ukrajinských dronových útoků, které cílí zejména na ruské ropné rafinérie, terminály, sklady či vojenská letiště. To agentura Bloomberg označila za „zlomový faktor“ ve válce, který pomáhá „vyrovnat nevýhodu v počtu vojáků“. V dubnu Ukrajina měla z boje vyřadit 35 203 ruských vojáků. Cílem pro Ukrajince je, aby každý kilometr čtvereční stál Rusko 200 vojáků, uvedl ministr obrany Mychajlo Fedorov s tím, že kdyby Rusové ztráceli 50 tisíc vojáků měsíčně, válka by pro Moskvu byla neudržitelná.
Sybiha hlásí zlom
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha se ve čtvrtek nechal slyšet, že ve válce proti Rusku nastal zlomový moment.
„Nacházíme se ve zlomovém momentu války a tlak na Moskvu se zvyšuje. Ukrajina drží své pozice a početní převaha ruských sil již není rozhodující výhodou,“ napsal v příspěvku na síti X Sybiha.
Podle něj je tlak na Moskvu nutný zvýšit, aby bylo možné vyjednat mírovou dohodu. „Diplomacie, tlak a síla. Potřebujeme nový impuls v našich mírových snahách a zároveň musíme zesílit naše speciální sankce s dalekosáhlým dopadem a další páky,“ doplnil šéf ukrajinské diplomacie.
