Článek
Rutte v pátek novinářům řekl, že návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut. „Nemyslím si, že tento návrh bude přijat, protože proti těmto fixním 0,25 procenta existuje velký odpor,“ připustil Rutte. Postěžoval si přitom, že pomoc Ukrajině „není v rámci NATO rovnoměrně rozdělena“ a mnoho z nich „nevynakládá dostatek prostředků na podporu Ukrajiny“.
Šéf Severoatlantické aliance nejmenoval členy, kteří návrh blokovali, ale zdroj z NATO britskému listu sdělil, že odpůrci byli Spojené království, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko. „Nejsou z této myšlenky příliš nadšení,“ uvedl zdroj.
Před nedávným setkáním ministrů zahraničí zemí NATO ve Švédsku v minulém týdnu vyzval tamní premiér Ulf Kristersson spojence, aby zvýšili svou podporu Kyjevu. „Opravdu bych si přál, aby více zemí, které se o Ukrajině vyjadřují tak kladně, doložilo svá slova činy,“ řekl.
Velká část vojenské podpory Kyjeva nyní jde přes iniciativu zvanou Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL). Ten spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná.
„Těžkou práci, pokud jde o balíčky PURL, odvádějí Nizozemsko, ale také Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko a Kanada,“ řekl před několika dny dle webu Euractiv Rutte s tím, že tato iniciativa zajistila přibližně 70 procent všech raket pro ukrajinské baterie Patriot a 90 procent munice používané v jiných systémech protivzdušné obrany.
Londýn zmírnil protiruské ropné sankce
Deník The Daily Telegraph připomíná, že zpráva o odporu vůči Rutteho návrhu přichází krátce po překvapivém zmírnění ruských ropných sankcí ze strany Británie, což zasadilo další ránu image Londýna jako jednoho z nejvěrnějších partnerů Ukrajiny.
Británie 19. května tiše vydala dočasnou licenci povolující dovoz nafty a leteckého paliva vyrobeného z ruské ropy, pokud tyto produkty byly zpracovány ve třetí zemi. Vláda rovněž udělila licenci umožňující námořní přepravu a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruských terminálů Sachalin-2 nebo Jamal LNG.
Také francouzské odmítnutí plánu podkopává její postavení předního podporovatele ukrajinského boje proti Rusku. Paříž s Londýnem se přitom dělí o vedení v takzvané koalici ochotných, tedy zemí spolupracujících na zajištění dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Kyjev.
Podle zdroje Telegraphu Rutteho plán podpořilo nejméně sedm členů NATO, kteří už údajně vynakládají přes 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu.
