Článek
Trump orgán, jenž má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, v minulosti označoval za „největší a nejprestižnější radu, jaká kdy byla sestavena“ nebo „jednu z nejlegendárnějších rad vůbec“. Sám má pak radě šéfovat.
Minulý týden Bílý dům oznámil, že zasednout by v ní měli třeba britský expremiér Tony Blair, kanadský premiér Mark Carney či americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Pozvánky k účasti obdrželi rovněž další světoví lídři, mimo jiné turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, argentinský prezident Javier Milei či egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí.
Pozvánku dostal třeba také maďarský premiér Viktor Orbán, který má velmi dobré vztahy s americkým prezidentem. Web index.hu však vzápětí upozornil, že stálé členství v Radě míru pro Pásmo Gazy by Maďarsko stálo miliardu dolarů (21 miliard korun), což by bylo pro zemi velkou zátěží.
Operaci v Pásmu Gazy zahájil Izrael v reakci na krvavý vpád teroristů Hamásu do země, k němuž došlo 7. října 2023. Boje si vyžádaly desítky tisíc obětí, masové vysídlení civilistů a rozsáhlé zničení infrastruktury, včetně nemocnic, obytných čtvrtí a základních služeb.
Stejný model i pro Ukrajinu?
Rada míru má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří.
Otázka zapojení Ruska do iniciativy je politicky citlivá, a to zejména kvůli pokračujícímu napětí mezi Moskvou a západními státy, které se výrazně prohloubilo po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko navíc čelí mezinárodní izolaci a sankcím a je zapojeno i v dalších mezinárodních konfliktech na Blízkém východě. To vyvolává otázky ohledně jeho schopnosti fungovat jako důvěryhodný partner v mírovém procesu.
Rada míru by mohla být časem rozšířena i na válku na Ukrajině. Podle Financial Times se v americké administrativě diskutuje o tom, že by tento orgán mohl sloužit jako paralelní mechanismus řešení konfliktů nad rámec Gazy.
