Hlavní obsah

Prominentní ruský ekonom, který předpověděl sociální krizi v zemi, dostal vyhazov

Hlavní ekonom ruské státní banky VEB Andrej Klepač byl v pondělí propuštěn. Stalo se tak pár dní poté, co se do ruských médií dostal jeho květnový projev ke kolegům, v němž kritizoval stav ruské ekonomiky. Varoval například, že současná válka na Ukrajině Rusko uvrhne do sociální krize.

Foto: Profimedia.cz

Ekonom Andrej Klepač

Článek

Klepač v květnu prohlásil, že Rusko začíná ekonomicky ztrácet na Čínu a USA a „v některých ohledech“ i na Ukrajinu, informoval minulý týden jako první ruský deník The Moscow Times. Tlak, kterému ruská ekonomika kvůli válce čelí, podle Klepače nevyhnutelně povede k sociální krizi, jež propukne v době, „kdy ji nikdo nijak zvlášť neočekává“.

Prominentní ekonom dále varoval, že Rusko dlouhou ekonomickou válku s Ukrajinou nevyhraje. „Toto zápolení v opotřebovací válce s Ukrajinou nevyhrajeme. Máme iluzi, že tam všechno zkolabuje. Nezkolabovalo to a nezkolabuje to. Naše výdaje rostou,“ prohlásil Klepač.

Uznání ekonomických problémů, kterým Rusko čelí, je od předních ruských ekonomů velmi vzácným úkazem. Je tomu tak především proto, že se otevřeně protiví tvrzením ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého Moskva všem ekonomickým tlakům války úspěšně odolává a vyčerpání Ukrajiny je jen otázkou času.

Na přímý příkaz Kremlu

Podle nezávislého ruského média The Bell byl Klepač v pondělí propuštěn na přímý příkaz Kremlu a důvodem byl právě jeho květnový proslov. Informace o Klepačově vyhazovu přichází také v době, kdy se množí zprávy, že Kreml od osob ve vedení ruských institucí čím dál tím více požaduje loajalitu k Putinovi a ruský prezident se obklopuje představiteli, kteří nezpochybňují jeho názory.

Propuštěním hlavního ekonoma druhé největší ruské banky Kreml nezmění fakt, že ruská ekonomika je v nejhorším stavu od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Hlavními příčinami této situace jsou masivní ruské válečné výdaje, západní sankce a schopnost ukrajinských sil zasahovat ruský ropný a plynárenský průmysl.

Ruský rozpočtový deficit tak už v prvních čtyřech měsících tohoto roku dosáhl 5,87 bilionu rublů (1,4 bilionu korun). Ruská vláda přitom pro celý rok počítala s deficitem 3,79 bilionu (929,5 miliardy korun).

Současné ruské výdaje na válku jsou za této situace neudržitelné, ale že by je Putin hodlal snížit, zatím nic nenaznačuje. Kreml místo toho hledá další zdroje zvýšením daní na menší podniky a vyvíjením tlaku na oligarchy, aby na válku více přispěli. Reálně ruské ekonomice v letošním roce nejvíce pomohla válka USA s Íránem, jež způsobila nárůst cen ropy. Příjmy Moskvy se tak zvýšily o několik miliard dolarů.

Výběr článků

Načítám