Článek
„Šok a rozhořčení.“ Těmito slovy popsal reakci na operaci Pavučina jeden z vysoce postavených ruských představitelů. „Jako každý přemýšlející vlastenec to beru jako osobní tragédii,“ uvedl jiný s odkazem na ukrajinskou operaci Pavučina, při které Ukrajnci na začátku června zasáhli několik ruských strategických leteckých základen.
Putinovi blízcí spolupracovníci považují ukrajinský dronový zásah ze začátku června za absolutní ponížení, na které by Rusko mělo reagovat. „Speciální vojenská operace“ už podle některých nestačí, chtějí po Putinovi, aby z konfliktu na Ukrajině oficiálně udělal válku, píše The Telegraph.
Vyhlásit válku je přitom požadavkem, který se západním pozorovatelům může zdát nepochopitelný vzhledem k tomu, že konflikt už trvá čtvrtý rok a pro Evropu se jedná o nejkrvavější střet od druhé světové války, píše The Telegraph. V ruském pojetí nicméně nejde o plnohodnotnou válku. Konflikt na Ukrajině je podle agresora „speciální vojenskou operací“, jejímž hlavním proklamovaným cílem je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny.
Jestřábí opozice
Telegraph podotýká, že od začátku invaze v roce 2022 se v Rusku objevil nový druh nacionalisticky laděné opozice, která se domnívá, že Putin je ve svém postupu na Ukrajině příliš opatrný. „Tyto osobnosti mají sice okrajové názory, ale uvnitř ruského bezpečnostního aparátu mají obrovský vliv,“ dodává Telegraph.
Putin by měl podle těchto lidí formálně vyhlásit válku, nabrat další milion mužů do armády a v neposlední řadě zaútočit střelami na sídlo ukrajinské vlády v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Jeden z kremelských zasvěcenců, který přiznal sympatie k vůdci wagnerovců Jevgeniji Prigožinovi, uvedl, že pokud nebude Zelenského režim zcela zničen, čekají Rusko další podobné zásahy, jako byla Pavučina.
Operace Pavučina
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) provedla 1. června 2025 dosud největší útok drony na ruské území s krycím názvem operace Pavučina. Pomocí 117 FPV (first person view = pohled první osoby) dronů, které byly tajně přepraveny v kamionech, udeřila na ruská letiště Belaja, Diagilevo, Olenya a Ivanovo. Útok zničil nejméně 13 vojenských letounů – včetně dálkových bombardérů typu Tu-95 a Tu-22M3 – a způsobil škody odhadované na více než sedm miliard dolarů.
Celkový rozsah škod zatím není potvrzený leteckými snímky, podle ukrajinské tajné služby SBU se ale ukrajinským dronům celkem podařilo zasáhnout 41 ruských letounů používaných k bombardování Ukrajiny.
Cílem akce bylo narušit ruskou schopnost vést letecké údery hluboko na ukrajinské území. Jednalo se o první případ, kdy Ukrajina úspěšně zaútočila tak daleko ve vnitrozemním Rusku. Moskva v reakci zahájila odvetné dronové a raketové útoky na Kyjev a Charkov.
Operace zároveň ukázala, že Ukrajina i bez výrazné převahy v technice dokáže díky inovacím a asymetrickým metodám zasahovat citlivé cíle v týlu protivníka.
