Článek
„Zákon, který jsem obdržel, nepřináší žádné změny, o nichž se vedla veřejná diskuse. Neměním svůj názor a hodlám plnit své závazky. Domnívám se, že 800+ by mělo náležet pouze těm Ukrajincům, kteří se rozhodli pracovat v Polsku,“ cituje polský server Onet Nawrockého.
Polský program 800+, o němž Nawrocki hovořil, spočívá v tom, že ukrajinské rodiny mají nárok na každé dítě získat od polských úřadů 800 zlotých, tedy asi 4600 korun, a to bez ohledu na příjem rodiny.
„Dar Putinovým vojákům“
Kromě tohoto programu se Nawrockého veto týká také dalšího financování satelitů Starlink, které Ukrajinci využívají jak pro internetové připojení, tak i na komunikace v rámci armády. Krzysztof Gawkowski, místopředseda vlády a ministr digitálních záležitostí, k tomu řekl, že jde o „dar Putinovým vojákům“.
„To je konec internetu Starlink, který Polsko dodává válčící Ukrajině. To je také konec podpory pro ukládání dat ukrajinské správy na bezpečném místě. Nedokážu si představit lepší dárek pro Putinovy vojáky než odříznutí Ukrajiny od internetu, o čemž právě rozhodl prezident,“ napsal na síti X Gawkowski.
Zákon, který Nawrocki vetoval, již dříve schválil parlament. V Polsku je v současné době asi jeden milion ukrajinských uprchlíků.
V současné době má Ukrajina od Polska zajištěné financování Starlinku do konce září. Pokud by se zákon nepodařilo prosadit, od 1. října by si Ukrajina musela financování zajistit jinak.
Polský web TVP World uvedl, že Nawrocki přinese své vlastní návrhy změn zákona. Kromě zpřísnění podmínek, které budou zahrnovat nutnost zaměstnání uprchlíků, chce také prodloužit nutnou dobu trvalého pobytu pro získání občanství ze tří na deset let.
V ČR pracující Ukrajinci o dávky přišli
Na případné přehlasování prezidentského veta jsou potřeba tři pětiny přítomných poslanců s tím, že jich musí být přítomna alespoň polovina.
V Polsku může prezident navrhovat své vlastní zákony a jiné zase vetovat. Tamní parlament pak má také právo veta prezidentových zákonů, připomněla agentura Reuters.
Česká republika v letošním roce přijala zákon Lex Ukrajina, který upravuje postavení a podporu ukrajinských uprchlíků na českém území. V současné době mají v Česku dočasnou ochranu do roku 2026, na základě zákona ji lze každoročně prodlužovat o další rok.
Co se týče financí, uprchlíci v rámci dočasné ochrany, která se může týkat i lidí z jiných zemí, mají nárok na finanční pomoc ve výši 3130 Kč pro dospělého, pro zranitelného dospělého to je 4860 Kč, a na dítě 3490 Kč. Tento nárok ztrácí ti uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří pracují a mají příjem vyšší než životní minimum plus náklady na bydlení nebo v případě neschopnosti dokázat, že dítě chodí do školy.