Článek
„Putin pravděpodobně věří, že ukončení války bez dosažení alespoň jeho minimálního cíle — ovládnutí celého ukrajinského Donbasu — by ho mohlo fyzicky ohrozit. ‚Oběsí mě,‘ řekl podle jednoho zdroje z jeho okolí v určité fázi války svým nejbližším společníkům,“ napsal nyní The Economist, že ani setrvačné pokračování války stávajícím tempem už nyní Putin nepovažuje za žádoucí.
„Zdroje blízké Kremlu tvrdí, že po několika týdnech letních úvah se Putin zřejmě rozhodl pro eskalaci,“ píše deník s tím, že Rusko pravděpodobně zesílí hybridní válku a sabotážní akce proti spojencům Ukrajiny a zaměří se na zásobovací trasy z Evropy na Ukrajinu.
„Západní zpravodajské služby se obávají, že Rusko by mohlo napadnout továrny v Evropě, které vyrábějí materiál pro ukrajinskou armádu. Domnívají se však, že Putin nechce přímou vojenskou konfrontaci s NATO,“ podotýká list.
Dodal, že k rozhodnutí eskalovat konflikt paradoxně mohla přispět i nedávná návštěva šéfa americké tajné služby CIA Johna Ratcliffa v Moskvě. Ta měla sice opačný cíl, ale Putin si pravděpodobně neobvyklou návštěvu vyložil jako projev americké slabosti, řekl listu jeden z lidí blízkých Kremlu.
Pro Putina je přitom dle deníku problém rostoucí nespokojenost ruských elit i širší veřejnosti tváří v tvář eskalujícím ukrajinským úderům na ruském území. Například nezávislá agentura Levada uvádí, že 57 procent Rusů označuje současnou situaci za „napjatou“, přičemž dle deníku klesá i míra Putinovy podpory.
„Největším problémem podle zdroje z Kremlu není ani tak ekonomika nebo absence vojenských úspěchů, jako spíš čas, který už válka promarnila: ať už její výsledek bude jakýkoli, téměř pět let války je neúspěch. Mezi elitami sílí pocit, že car je nahý, říká další člen ruské elity. Žádný z ruských ekonomických či politických problémů není pro Putina fatální: má ekonomické zdroje i represivní aparát, aby mohl pokračovat. Ale rozhodující je to, jak věci vypadají,“ podotýká deník.
„Nikdo nemůže vědět, co přesně se Putinovi odehrává v hlavě. Jeho důvody pro eskalaci války jsou však — stejně jako jeho rozhodnutí vůbec napadnout Ukrajinu — vnitřní. Jeho hlavním cílem vždy bylo udržet si vlastní moc a v konečném důsledku i vlastní život,“ píše list s tím, že ruský systém má vysokou toleranci k násilí, ale neodpouští selhání. Pro Putina je tak podle něj klíčové neukázat slabost. Ze stejného důvodu lze dle listu očekávat i zesílení represí vůči ‚vnitřním nepřátelům‘ v Rusku.
„Nikoli proto, že by představovali skutečnou hrozbu pro jeho moc, ale protože potřebuje demonstrovat sílu,“ míní The Economist.
