Neobjasněných akcí přibývá. Mají Ukrajinci čím zasáhnout 700 km vzdálené ruské letiště Engels?

Útok na základně Engels-2 se tak zatím řadí do množiny neobjasněných akcí, jako byl útok bezposádkovými čluny na přístav Sevastopol, exploze na krymském mostě, útok na vojenské letiště na Krymu, při němž bylo zničeno několik bojových letadel, zřejmě vrtulníkový útok na sklady paliva v Belgorodu, útok na ropovod Družba u Gulivky nebo sklady ropy v Brjansku.

CCTV kamery zachytily explozi na letišti Engels-2 kolem šesté ráno. Mělo dojít k pádu neznámého letounu na ranvej, přičemž měla být poškozena dvě letadla. Zda šlo o Tu-95, není zatím známo, uvedl specializovaný server Bulgarian Military. Dva lidé měli být se zraněními převezeni do nemocnice. Explozi potvrdily i ruské zdroje. Svědci řekli tiskové agentuře Versija Saratov, že je vyděsil ráno jasný záblesk a hromový zvuk. Dodali, že do městečka, kde žijí letci, byla uzavřena silnice.

Gubernátor Saratovské oblasti na svém účtu na Telegramu uvedl: „V obytných částech města nedošlo k žádné mimořádné události. Žádné civilní objekty nebyly poškozené. Informace o událostech ve vojenských objektech prověřují silové struktury.“

Výbuch byl zaznamenán ani ne týden poté, co se objevily satelitní záběry, jak je na letišti 12 starších bombardérů Tupolev Tu-95M patřících 184. pluku těžkých bombardérů a šest těžkých nadzvukových bombardérů Tu-160 od 121. gardového pluku s podvěšenými střelami s plochou dráhou letu. Vidět bylo i pět transportních letadel a vozíky na převážení střel s plochou dráhou letu. Bombardéry Tu-95M byly používány k ostřelování Ukrajiny.

O incidentu je toho zatím málo známo a není ani jasné, zda šlo skutečně o útok. Mohlo jít o explozi munice, i když vyjádření kanálu na Telegramu Baza uvádělo, že došlo k pádu bezpilotního letadla.

Druhou možností je, že základnu skutečně zasáhli Ukrajinci, kteří ovšem své útoky na ruském území nekomentují. Raketou základnu Ukrajinci zasáhnout nemohli, nemají rakety s tak dlouhým doletem. Američané jim nechtějí dodat ani rakety MGM-140 ATACMS s dostřelem 300 km, které se mohou vypalovat z raketometů HIMARS.

Zbývá tedy útok dronem. Ukrajinci mají dva typy dronů s tak dlouhým doletem. Jedním je starý sovětský průzkumný bezpilotní letoun Tupolev Tu-141 Striž, který má dolet 1000 km. V noci z 10. na 11. března 2022 jeden vyzbrojený bombou havaroval v Záhřebu, což potvrzuje jeho dolet i možnost, že nese výzbroj. Otázkou ale je přesnost navigace.

Engels-2 je také v dosahu tureckých dronů Bayraktar TB2, což plyne jen z faktu, že mohou být ve vzduchu až 27 hodin. Ty se ovládají na dálku, ovšem podle výrobce jen na vzdálenost něco přes 300 km. Mohou však letět i neřízeně v autonomním režimu podél předem naprogramované trasy a pro navigaci používají i senzory, přičemž kombinují data z různých senzorů, takže je jejich let přesnější než u starších systémů inerciální navigace.

Bayraktar sice letí pomaleji, maximální rychlost činí 220 km/h, jenomže dron s rozpětím 12 a délkou šest a půl metru zanechává na radaru méně výraznou stopu než bojové letouny, které nemají vlastnosti stealth. I tak by ale tak dlouhý let Bayraktaru TB2 na ruském územím ukazoval na velké díry v ruské protivzdušné obraně. Mohou být dány nejen liknavostí obsluhy, ale i vlastní sebejistotou, že v takové vzdálenosti útočit Ukrajinci nemohou.

Vyloučit nelze ani sabotáž, útok provedený ukrajinskou diverzní skupinou nebo ruskými odpůrci války. Působení ukrajinských rozvědčíků v Rusku se dá předpokládat, ovšem je otázkou, zda by mohli provést tak úspěšný útok daleko od hranic u střežené vojenské základny.

Vyloučit ovšem nelze ani to, že Ukrajinci mají v arzenálu i zbraně, o nichž se neví a které by podobný útok umožňovaly provést, jako je větší dron Bayraktar Akinci.