Článek
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci NATO zvážili uvolnění některých omezení, která jsou uvalena na použití zbraní, jež darovali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg. „Někteří spojenci tak už učinili a věřím, že nadešel čas, aby to zvážili i další spojenci,“ dodal v rozhovoru.
Podle šéfa NATO omezení na využití zbraní výrazně ztěžuje možnost Ukrajinců se bránit. Zdůraznil přitom, že na sebeobranu má Ukrajina dle Charty OSN plné právo.
„Zvláště nyní, kdy probíhají těžké boje v Charkově nedaleko hranic, upírat Ukrajině možnost použití těchto zbraní na legitimní vojenské cíle v Rusku ztěžuje její schopnost se bránit,“ dodal šéf NATO v rozhovoru s tím, že právě v Charkovské oblasti se v současnosti frontová linie téměř kryje s hranicemi mezi Ukrajinou a Ruskem.
Západní munice zabrzdila Rusy u Charkova. Pálili jsme dnem i nocí, hlásí dělostřelci
Mezi členské státy Aliance, které omezení útoků na ruská území nedávno zrušily, patří zejména Velká Británie. Britský ministr zahraničí a bývalý premiér David Cameron začátkem května uvedl, že je na Ukrajině, jak dodané britské zbraně využije, a to včetně útočení na vojenské cíle na ruském území.
Týdeník The Economist k rozhovoru se Stoltenbergem, jenž v čele Aliance stojí už deset let a kterému by měl mandát vypršet na podzim tohoto roku, dodal, že jeho výzva mířila zejména ke Spojeným státům, které jsou hlavním dodavatelem zbraní Ukrajině a které nadále chtějí kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Spojené státy podle tisku sice poskytly rakety s dlouhým doletem ATACMS, Ukrajina se však zavázala, že je nebude používat při útocích na ruské území. Dovolené jsou však útoky na ukrajinská území okupovaná Ruskem, například poloostrov Krym.
Německo kvůli obavám z použití při úderech na cíle na ruském území odmítá předat Ukrajině střely s dlouhým doletem Taurus.
Ukrajina tlačí na Bílý dům, aby umožnil útoky americkými zbraněmi na území Ruska
