Článek
„Etničtí Rusové, kteří se odmítli vzdát svých předků a tradic, čelí rozsáhlé diskriminaci,“ tvrdí Lavrov v rozhovoru, když si postěžoval, že Kyjev „vyhlásil válku ruskému jazyku a ruské kultuře“, když nařídil používání ukrajinského jazyka nejen v úředním styku, ale také dalších sférách veřejného života.
„Nucenou ukrajinizaci zažily i další etnické skupiny včetně Maďarů, Rumunů, Poláků, Bulharů, Arménů, Bělorusů a Řeků. Budapešť si je toho dobře vědoma. Rusko a Maďarsko otevřeně zvedají hlas na obranu svých krajanů. V tomto ohledu můžeme spojit síly,“ navrhl šéf ruské diplomacie.
V květnu přitom mezi Kyjevem a Budapeští vypukla diplomatická roztržka, když ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že v regionu Zakarpatí (kde sídlí nejpočetnější maďarská menšina na Ukrajině) odhalila údajnou síť maďarské vojenské rozvědky, která mimo jiné měla sondovat nálady místních obyvatel pro případ, že by maďarská vojska vstoupila do regionu.
Lavrov dal také v rozhovoru s Magyar Nemzet najevo, že Moskva by případnou mírovou dohodu s Ukrajinou podmínila splněním rozsáhlého seznamu požadavků. „Na pořadu dne jsou cíle demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, zrušení protiruských sankcí, stažení všech žalob proti Rusku a navrácení jeho aktiv, která byla na Západě nezákonně zabavena. Všechny tyto body by měly být zakotveny v právně závazné mírové dohodě,“ řekl Lavrov.
„Musí také dojít k mezinárodněprávnímu uznání nové územní reality vyplývající ze začlenění Krymu, Sevastopolu, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, jakož i Záporožské a Chersonské oblasti do Ruska,“ diktoval rovněž Lavrov seznam ukrajinských území, která Rusko prohlásilo za svá, přičemž ne všechny tyto regiony celé vojensky kontroluje.
„Nepotřebujeme pauzu, kterou by kyjevský režim a jeho zahraniční loutkovodiči využili k přeskupení vojsk, pokračování mobilizace a posílení vojenského potenciálu,“ dodal šéf diplomacie Ruska, jehož invazní vojska na východní Ukrajině pomalu, ale stále postupují.
