Článek
„Kdyby Američané neustoupili od dohody z Anchorage, kdyby je od ní Evropa neodradila, už rok bychom žili bez války. To je přece zjevný fakt,“ řekl v úterý podle listu Kommersant Lavrov na kulatém stole s názvem „Ukrajinská krize. Právní agrese Západu“, který se konal za účasti ruských velvyslanců.
Summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se konal loni 10. srpna. Šéf americké diplomacie Marco Rubio po něm prohlásil, že na setkání objevil návrh, ale žádná dohoda uzavřena nebyla. Rusové však dlouhodobě tvrdí opak a rádi se odvolávají na „ducha Anchorage“.
„Nikdy jsme nezměnili svůj postoj. Jsme připraveni hledat rozumné kompromisy v rámci tohoto postoje,“ řekl dále podle agentury Interfax na úterním setkání Lavrov s tím, že pro Moskvu je prý zásadní „zajistit svou bezpečnost, zabránit vzniku NATO na našich hranicích a zajistit legitimní práva Rusů a rusky mluvících lidí, kteří na těchto územích žijí po staletí“.
Lavrov také vzkázal, že boje během případných mírových jednání o ukončení války na Ukrajině nezastaví.
Nezmínil přitom tentokrát konkrétní ruské územní požadavky ohledně ukrajinských území, která Rusko již dříve jednostranně prohlásilo za svá, ačkoliv je ani kompletně vojensky neovládá. Tento požadavek přitom Lavrov zopakoval i dříve tento měsíc.
„Nové územní reality, které vznikly po začlenění Krymu, Sevastopolu, Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti do Ruské federace v důsledku referend, která tam proběhla, je třeba uznat a právně mezinárodně formalizovat,“ vzkazoval počátkem září šéf ruské diplomacie s odkazem na hlasování, které Moskva na okupovaných územích sama zorganizovala.
