Hlavní obsah

Hodil granát, pak ho zasáhl nepřítel. Dvaadvacetiletý Čech Karel padl před třemi lety u Bachmutu

„I když už to jsou teď ve středu tři roky, co Kája zemřel v boji na Ukrajině, kolikrát mu stále nadávám. Že odjel a nic nám neřekl. Ale na druhou stranu jsem na něj hrdý,“ těmito slovy začíná hovořit Martin Kučera o svém starším synovi Karlovi, který přesně před třemi lety, 18. března 2023, zahynul v boji s ruskými okupanty u obce Chromivka u Bachmutu na Donbasu. Bylo mu dvaadvacet let a stal se nejmladší českou obětí války na Ukrajině.

Foto: Aleš Fuksa

Karel Kučera na pietní tabuli Iniciativy Vlny solidarity . Tabule je součástí putovní výstavy s názvem Svoboda za nejvyšší cenu

Článek

„Kája to měl v hlavě srovnané. Říkal, že jakmile Rusko ovládne Ukrajinu, donutí pak lidi, aby bojovali za Rusko. A tím pádem se bude fronta posouvat k nám, až budeme nakonec na řadě. To pro něj bylo nepřípustné. Když jsme se s ním později, kdy už byl na Ukrajině, spojili, říkal nám: Pokud ruská vojska neporazím já tam, budeme s nimi za pár let bojovat my tady,“ sdělil Novinkám a Právu jeho otec.

Karel Kučera byl odhodlaný odjet bojovat za Ukrajinu hned v první noc války. Vše chtěl původně absolvovat legální cestou. Psal e-maily ukrajinské vládě, ambasádě, české armádě.

„Kája byl v aktivních zálohách, udělal i přijímačky na Univerzitu obrany v Brně. Jakmile začala na Ukrajině válka, požádal však o vystoupení ze záloh. A zároveň žádal o souhlas odejít bojovat na Ukrajinu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Někdo mu ale napsal, že vyřízení žádosti trvá tři měsíce. Na to on nečekal a odjel,“ potvrdil jeho otec.

Rodičům doma v závěru května řekl, že vyráží na cvičení aktivních záloh do Tábora. Tam ale nikdy nedorazil. Až v polovině června se ozval, že je „reálně na Ukrajině“.

Na Ukrajině se stal jedním z prvních členů Ghost Teamu, jednotky sázející na neviditelnost a psychologický dopad na nepřítele. Působil ve třetím pěším praporu Mezinárodní legie. Velitelé si pochvalovali jeho zdatnost, disciplinovanost a svědomitost. Účastnil se například osvobozování města Kupjansk, ale i množství nebezpečných průzkumných operací východně mezi Charkovem a Kramatorskem. Podle kroniky ukrajinské armády se Karel nebál riskovat svůj život, aby pomohl zraněným spolubojovníkům či zabránil obklíčení své jednotky.

Foto: Ukrajinská pošta

Českému dobrovolníkovi Karlu Kučerovi nechali v roce 2025 na Ukrajině vytvořit i vlastní známku

Osudnou se mu stala 18. března 2023 mise, při které se svou jednotkou bránil severní část města Časiv Jar, nedaleko Bachmutu. Karel podle spolubojovníků hodil dva granáty do nepřátelského zákopu. Výsledkem byl jeden mrtvý a jeden zraněný protivník. Raněný ruský voják však proti Karlovi vypálil dávku, která pro Karla znamenala smrtelné zranění.

Za své působení na východě Ukrajiny byl Karel Kučera z Kladenska vyznamenán Medailí za odvahu v boji od velitele jednotky, Čestným odznakem ministerstva obrany a Ocelovým křížem velitele ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu in memoriam udělil nejvyšší vyznamenání, a to Řád za statečnost 3. stupně. V říjnu 2024 také dostal Medaili za hrdinství in memoriam od prezidenta Petra Pavla.

Žlutomodrá kytice od maminky

Ve středu se u jeho hrobu objeví žlutomodrá kytice, kterou mu nechala uvázat jeho maminka Jana Kučerová. „Zanesu ji na hrob. Bude to velmi emotivní. Už teď jsem z toho zase špatná,“ přiznala Karlova maminka a hovor následně převedla na obarvování kytek.

„Je zajímavé, že je Ukrajinci na modro přebarvují, hodně třeba bílé chryzantémy. To jsem dřív netušila. Pořád jsem dumala, kde jsou schopni sehnat modré kytky.“

V sobotu pak na Karla zavzpomínají jeho spolužáci z gymnázia. „Pořádají třetí ročník akce nazvané Karel Trek. Vyrazí od Gymnázia v Novém Strašecí do přírody a cíl je na hřbitově u jeho hrobu. Jsme rádi, že se na Káju nezapomnělo,“ doplnila Jana Kučerová.

Svoboda za nejvyšší cenu

Podle oficiálních údajů Ministerstva zahraničních věcí ČR je v souvislosti s válkou na Ukrajině potvrzeno pět mrtvých českých dobrovolníků. Skutečná čísla ale mohou být vyšší.

„Pět dalších českých dobrovolníků je považováno za dlouhodobě nezvěstné. Tedy, že jejich těla zůstala na okupovaném území a viděli je zemřít jejich spolubojovníci,“ vysvětlil Jiří Linka z Iniciativy Vlny solidarity, která zemřelým českým dobrovolníkům z ukrajinsko-ruské války vytvořila pietní výstavu s názvem Svoboda za nejvyšší cenu. Ta se už objevila v řadě měst České republiky.

V bojích se pak od konce února 2022 na Ukrajině vystřídaly nižší stovky českých mužů, ale i žen. „Někteří jsou zranění, mnozí z nich stále ještě bojují a další se připravují ve výcvikových centrech. Svojí statečností a odvahou si jednoznačně vydobyli respekt spolubojovníků, ale i vděk běžných Ukrajinců,“ podotkl Linka.

Jiří Linka si zároveň přeje, aby již další tabule nemusel s lidmi z Iniciativy Vlny solidarity přidávat a na Ukrajině zavládl trvalý a spravedlivý mír. „To je i nejčastější věta rodin těch kluků, kteří jsou na jednu stranu hrdí na jejich činy, ale zároveň musí bojovat se smutkem a ztrátou a denně se modlí za životy těch, kteří v tom pekle stále zůstávají nebo tam míří,“ dodal Linka.

Výběr článků

Načítám