Hlavní obsah

Evropa je v podobné situaci jako v roce 1938, kdy Československo pohltil Hitler, varovala Kallasová

3:15
3:15

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Evropa se dnes podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové nachází kvůli ruské agresi proti Ukrajině v podobné situaci jako v roce 1938, kdy Německo, Francie, Itálie a Velká Británie podepsaly v Mnichově dohodu, na jejímž základě tehdejší Československo muselo postoupit Hitlerovi své pohraniční oblasti.

Foto: Yves Herman, Reuters

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová

Článek

Kallasová to řekla v rozhovoru pro německou mediální skupinu RND. „Dnes máme situaci, která připomíná rok 1938. Československo tehdy žádalo o pomoc proti nacistickému Německu, ale nedostalo ji a padlo do rukou nacistů,“ uvedla bývalá estonská premiérka.

„Rozdíl je dnes v tom, že pokud Ukrajina padne, bude ohrožena bezpečnost celé Evropy. Musíme ukázat, že jsme se z historie poučili,“ dodala Kallasová s tím, že bude lepší zastavit Rusko na Ukrajině, než aby se ruské tanky objevily na hranici EU.

Odmítla myšlenku, že pokud by Rusko dostalo ukrajinská území, která požaduje, válka na Ukrajině by skončila. „To je přesně to, na co Rusko hraje,“ varovala Kallasová.

Klasická taktika Moskvy podle ní spočívá ve třech krocích. Rusko nejprve požaduje něco, co mu nikdy nepatřilo. Následují ultimáta a hrozby silou.

Poté se na Západě zmobilizují hlasy těch, kteří Rusku nabídnou přesně to, co nikdy nevlastnilo. „A nakonec (Rusové) dostanou více než to, o čem se kdy odvážili snít. Diskuse o možných územních ústupcích je pastí a my se do ní nesmíme nechat chytit,“ varovala Kallasová.

Poznamenala, že kdyby Západ v prvních měsících války poskytoval Ukrajině tak rozsáhlou pomoc, jako dnes, Rusko by možná nepostoupilo tak daleko. „Když se ohlédneme zpět, jsme samozřejmě chytřejší, ale čas nemůžeme vrátit. Jedna věc je jasná: Putin nemá na míru žádný zájem,“ zdůraznila.

EU podle Kallasové ještě neudělala dost, aby Rusko v jeho „imperialistickém postupu“ zastavila a ochránila Ukrajinu. „V současné době zažíváme nejtěžší letecké údery na Ukrajinu od začátku války,“ řekla.

Na otázku, zda Evropa může věřit Spojeným státům vedeným prezidentem Donaldem Trumpem, Kallasová uvedla, že USA „jsou a zůstanou naším nejdůležitějším partnerem“.

„Není ale pochyb, že nová administrativa zásadně změnila styl a způsob, jakým USA provádějí politiku. My Evropané se tomu musíme přizpůsobit. Trumpův přístup je velmi obchodně orientovaný,“ poznamenala.

„Na mír jsou potřeba dva, na válku stačí jeden“

Washington má podle Kallasové sílu na to, aby přinutilo Moskvu k vážným mírovým jednáním. „Nevzdávám se naděje, že Trump využije svého vlivu a uvalí na Rusko sankce. Prezident opakovaně prohlásil, že odmítnutí Ruska vést mírové rozhovory by k tomu vedlo,“ prohlásila dále představitelka EU.

„Samozřejmě bychom uvítali, kdyby sankce byly uvaleny hned. Podle našich amerických kolegů je prezident Trump velmi netrpělivý člověk, a pokud Vladimir Putin hraje o čas, musíme na to reagovat,“ dodala Kallasová.

„Na mír jsou vždy potřeba dva, na válku stačí jeden. Ukrajina chce mír, Američané chtějí mír, a stejně tak Evropané. Jediný, kdo se vysmívá jakýmkoli mírovým snahám, je Vladimir Putin. Společně se Spojenými státy musíme najít způsob, jak ho donutit k uzavření míru,“ řekla dále Kallasová.

Výběr článků

Načítám