Musíme vyhrát první bitvy. Estonsko přesouvá síly k ruské hranici

„Báli jsme se války (na Ukrajině). Nyní se bojíme konce této války,“ řekl listu The Financial Times vysoký představitel estonské zpravodajské služby. V současnosti je Rusko vázáno na Ukrajině, s příměřím to však platit nebude.

„Odstrašování nefunguje,“ dodal vysoký představitel estonské vojenské zpravodajské služby. „Kritické období, kdy to řešit, a to ve všech pobaltských zemích, je během příštích jednoho až čtyř let.“

Estonsko proto začalo s přesunem svých jednotek blíž k hranicím s Ruskem. Jako první se 1. pěší brigáda, která představuje hlavní sílu estonské armády, stěhuje z města Tapa vzdáleného 130 km od hranice do města Jõhvi ležícího jen padesát kilometrů od Ruské federace. Už se tam staví nové ubikace.

„Musíme začít od hranice a vyhrát první bitvy,“ řekl plukovník Tarmo Kundla, který velí právě 1. pěší brigádě. „Vojensky je to velká výzva, musíme dnes budovat obranné linie. Je to předsunutá obrana,“ dodal.

Estonci dosud doufali, že sami rozhodnou o tom, kde se s Rusy střetnou. Obranná doktrína počítala s rychlou mobilizací a vedením partyzánské války v bažinatých a lesnatých oblastech, aby Estonsko způsobilo Rusku co největší ztráty, než dorazí posily ze zemí NATO.

Válka na Ukrajině mu však ukázala, že by to nefungovalo, protože Rusko na vlastní ztráty nehledí. Pokud Rusko obsadí nějaké území, nevzdá se ho, i když je na něm vše zničené.

List The Financial Times také citoval dokumenty ministerstva obrany a jeho vyjádření: „Věrohodné odstrašení znamená, že agrese proti nám bude nepředstavitelná. Náš cíl je zřejmý: Udržet nepřítele a válečné ničení mimo území Estonska.“

Estonská vláda už v květnu zahrnula do své národní obranné politiky koncept aktivní obrany. Od té doby prodělává estonská armáda tichou, ale hlubokou reorganizaci.

Kromě nové základny v Jõhvi pro tisíc vojáků se buduje další v Narvě. V té má být trvale umístěno 200 vojáků, ale má být schopna přijmout dalších 800.

Právě Narva by mohla být jedním z terčů případné ruské agrese. Estonská zpravodajská služba si nemyslí, že by Moskva chtěla zahájit rozsáhlý konflikt s NATO, rozhodně ne v příštích dvou letech, ale je přesvědčena, že se může připravovat nějaký omezený střet, který by otestoval odhodlání NATO dostát svým závazkům při obraně napadeného.

Aby Rusko odradilo, podepsalo loni Estonsko kontrakt na nákup devíti amerických salvových raketometů HIMARS včetně balistických raket M57 ATACMS s dostřelem 300 km. Současně jednají o nákupu dalších salvových raketometů K-MLRS K239 Chunmoo z Jižní Koreje, které mohou vypalovat rakety s podobným dostřelem CTM-290. Tyto rakety si už z Koreje objednalo Polsko a montuje je na kolová vozidla Jelcz Homar-K.

Jižní Korea má dodat během tří let šest vozidel s třemi typy střel, první v druhé půlce příštího roku. Objednávka byla navýšena o další tři K239.

Vysoký představitel v Tapě připomněl, že Petrohrad leží ve vzdálenosti 260 km.