Článek
Podle zpravodajské agentury Ukrinform v úterý ukrajinská místopředsedkyně vlády pro humanitární politiku a ministryně kultury Taťjana Berežná uvedla, že zásah lávry ruským dronem byl součástí širší vlny útoků, které byly zaměřeny na více ukrajinských kulturních míst.
„Dron zasáhl oltářní část Uspenského chrámu, boční kapli Stefaniva. Došlo k poškození osmdesáti procent střechy chrámu,“ uvedla Berežna. Jak dále ministryně poznamenala, Rusové zasáhli i několik dalších kulturních institucí, včetně pokladnice Národního muzea dějin Ukrajiny, ve které je ukryta největší sbírka zlatých předmětů a drahokamů v zemi, Muzea knih a tisku, Národní historické knihovny Ukrajiny a skladovacího zařízení Národního muzea lidové architektury a venkovského života. Samotné exponáty v těchto institucích podle ní poškozeny nebyly.
Podle ukrajinského ministra vnitra Igora Klymenka byl útok záměrně zaměřen na kulturní a náboženské dědictví země. „Nejen na zabití a zranění civilistů. Okupanti namířili drony a rakety proti historii, náboženství, umění a vzdělání,“ napsal Klymenko na Telegramu.
Třetí ruský útok za posledních 108 let
Kyjevskopečerská lávra je nejvýznamnější pravoslavný klášterní komplex na Ukrajině a kolébka mnišství ve východní Evropě. Areál je v seznamu Světového dědictví UNESCO. Založen byl v roce 1051 našeho letopočtu, původně v jeskyních nad řekou Dněpr. V období vrcholného středověku se stal klášter duchovním, kulturním i politickým centrem Kyjevské Rusy.
Za posledních zhruba sto let lávru poničili Rusové už potřetí. Poprvé se tak stalo na počátku roku 1918 během ukrajinsko-sovětské války, kdy na Kyjev zaútočila Rudá armáda. Došlo k dělostřeleckému ostřelování klášterního komplexu ze strany bolševiků. Ozbrojenci přímo u zdí lávry popravili i kyjevského metropolitu Vladimira. Klášter byl následně sovětským režimem zestátněn a přeměněn na muzejní komplex.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před poničenou lávrou
Během druhé světové války, krátce po okupaci Kyjeva nacistickým Německem, byl v listopadu 1941 vyhozen do povětří hlavní klenot lávry, a to centrální Uspenský chrám. Dlouhá léta sovětská propaganda tvrdila, že chrám vyhodili do povětří nacisté. Až po otevření sovětských archivů, zejména fondů NKVD a jejich srovnání s německými vojenskými deníky, však historici došli k jiné skutečnosti. Jednotky NKVD před ústupem z Kyjeva zaminovaly klíčové budovy ve městě radiem řízenými náložemi. Cílem bylo zničit symboly města a zabít německé důstojníky, výbuch následně srovnal se zemí i historický chrám z jedenáctého století. Obnoven byl až na přelomu druhého tisíciletí.
Týden po zásahu sevastopolského muzea
K zásahu Kyjevskopečerské lávry došlo jen zhruba týden po ukrajinském dronovém útoku na Sevastopol na Krymu.
Jeden z dronů zasáhl budovu, ve které se nacházela slavná panorama Obrana Sevastopolu 1854-1855. Podle dostupných informací však byla v objektu vystavena jen kopie této panoramy, originál byl téměř celý zničen v červnu 1942 po dopadu německých bomb na budovu muzea.
Je však pravděpodobné, že v budově určené pro vystavení tohoto plátna o velikosti 14 krát 115 metrů byly uloženy i ohořelé fragmenty originální malby malíře Franze Alexejeviče Roubauda.
