Článek
„S Ruskem není možné vést dlouhou válku,“ uvedl Medinskij. Jako důkaz toho, že jeho země ve vleklých konfliktech neprohrává, uvedl 21 let trvající válku carského Ruska se Švédskem v 18. století, tedy tři sta let starou událost.
WSJ k tomu poznamenal, že některé jiné dlouhé války vedené Rusy skončily porážkou, včetně téměř deset let trvající invaze do Afghánistánu. Okupace této země skončila v roce 1989 stažením vojsk, které o dva roky později urychlilo rozpad Sovětského svazu, připomněl list.
Medinskij v interview také zopakoval vyhrožování Moskvy, že Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme nynější podmínky k ukončení války. Rusko především požaduje postoupení Krymu a čtyř dalších ukrajinských regionů a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
„Chceme mír. Ale pokud Ukrajinu budou i nadále pohánět národní zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat,“ pohrozil ruský činitel.
„Architekt historického revizionismu“
Válka s Ukrajinou je podle něj spíše bratrovražedným bojem mezi dvěma státy se společným jazykem (ukrajinština a ruština se ve skutečnosti značně liší - pozn. red.) a kulturou, které jsou v podstatě jedním lidem a jsou předurčeny k tomu, aby byly blízkými spojenci.
„Je to jako konflikt mezi dvěma bratry, jedním starším a druhým mladším, o to, kdo je chytřejší a důležitější. Tento konflikt bohužel prohlubuje naše rozdíly, a proto chceme, aby co nejdříve skončil,“ řekl dále Medinskij.
WSJ označil Medinského za „hlavního architekta historického revizionismu, který vedl Rusko k invazi na Ukrajinu“.
Medinskij poskytl interview po nedávném druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.
Medinskij v rozhovoru rovněž zlehčoval dopad útoku ukrajinských dronů, které zničily nejméně 12 ruských strategických bombardérů. Podle něj akce, ke které se přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, „nevrhla na rozhovory v Istanbulu žádný stín“.
Ztrátou dalších území pohrozil nedávno Ukrajině také místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv. Uvedl, že pokud Kyjev nebude chtít uznat realitu války při jednáních, „bude čelit nové realitě na místě“.
