Čínské motory putují do Ruska jako „chladicí jednotky“. Končí v dronech útočících na Ukrajinu

„Díky těmto zásilkám mohl ruský výrobce zbraní IEMZ Kupol zvýšit produkci útočného dronu Garpija-A1, a to navzdory říjnovým sankcím ze strany USA a EU, které měly narušit dodavatelský řetězec,“ napsala agentura Reuters s tím, že výrobce dronů by měl podle kontraktu s ruskou armádou dodat letos šest tisíc těchto dronů, což oproti předchozímu roku představuje trojnásobné množství.

Mezi čínskou technologií, kterou Kupol využívá, jsou i čínské motory L550E, které původně získával od firmy Xiamen Limbach Aviation Engine Co. Když se tato čínská firma loni na podzim ocitla na evropském a americkém sankčním seznamu, objevila se rychle nová čínská firma jménem Beijing Xichao International Technology and Trade, která promptně začala zmíněné motory do Ruska dodávat.

Drony Garpija vycházejí z konstrukce íránských dronů Šáhid, podle ukrajinské vojenské rozvědky ale využívají čínské komponenty včetně motoru, řídicích systémů a navigačních zařízení.

Motory jsou společností Xichao nejprve dodávány ruské skořápkové firmě SMP-138, která je následně přeposílá další ruské firmě LIBSS, která je následně dodává firmě Kupol, napsala agentura Reuters s odvoláním na smlouvy, faktury i celní dokumenty, které má k dispozici.

Ve smlouvě mezi firmou LIBSS a Kupol má být přitom výslovně uvedeno, že kvůli citlivosti zboží budou motory v přepravních dokumentech označeny jako „chladicí jednotky“. Motory nejprve z Pekingu do Moskvy dopravují letadla Sichuan Airlines a China Southern Airlines a odtamtud putují do Iževsku, kde se drony montují.

Ani jedna z firem v popsaném řetězci se k věci nechtěla vyjadřovat, čínské ministerstvo zahraničí reagovalo s tím, že o tomto případu neví a že export technologií dvojího využití kontroluje dle vlastních zákonů. „Čína se vždy stavěla proti jednostranným sankcím, které postrádají oporu v mezinárodním právu a nejsou schváleny Radou bezpečnosti OSN,“ citovala agentura Reuters z prohlášení čínské diplomacie, které fakticky vylučuje uplatňování jakýchkoliv sankcí proti Rusku, které má v Radě bezpečnosti právo veta.

V praxi se ale čínské firmy snaží západní sankce přinejmenším obcházet, protože při jejich otevřeném nedodržování mohou samy čelit postihům na západních trzích.

Brusel přitom dlouhodobě vyčítá Pekingu zejména to, že do Ruska vyváží technologie a materiály využitelné ve vojenském průmyslu. Čína to oficiálně odmítá s tím, že materiální podporu ruské armádě neposkytuje.

Počátkem července podle listu South China Morning Post čínský ministr zahraničí Wang I při schůzce s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou otevřeně řekl, že Peking si nepřeje, aby Rusko na Ukrajině prohrálo, protože se obává, že by pak na něj Spojené státy upřely veškerou svou pozornost. Lze očekávat, že o tomto tématu bude řeč i tento týden - šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek míří na summit do Číny, kde se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem.