Článek
„V krátké diskusi o návrhu různí lídři EU naznačili, že ačkoli jsou ochotni přijmout obecnou zásadu, Evropská komise by měla dále prozkoumat možné právní a fiskální důsledky,“ napsaly FT s odvoláním na tři různé zdroje.
Vzhledem k náročnosti přípravy je tak podle deníku velmi nepravděpodobné, že by Komise předložila vedoucím představitelům EU formální návrh, až se za tři týdny znovu sejdou v Bruselu.
Většinu ze zmrazených ruských aktiv drží EU zejména prostřednictvím finanční instituce Euroclear, která sídlí v Belgii. Tamní premiér Bart De Wever, jehož státní pokladna těžila z daňových příjmů z Euroclearu, se nyní v případě použití ruských aktiv na půjčku Ukrajině obává právních kroků ze strany Moskvy a požaduje, aby státy EU riziko rozdělily mezi více zemí, upozornily FT.
„Komise představila hlavní prvky svého přístupu. Zpětná vazba byla konstruktivní, ačkoli Belgie přednesla několik právních a technických obav. Panuje ale shoda, že v práci na této otázce se bude pokračovat,“ uvedl dle deníku jeden z činitelů EU.
Von der Leyenová: Riziko musíme nést všichni
„Musíme celý návrh mnohem více rozpracovat,“ řekla pak novinářům po summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je naprosto jasné, že… riziko musíme nést všichni,“ naznačila vstřícnost vůči belgickým požadavkům šéfka EK.
Případné použití zmrazených ruských aktiv je právně problematické. Až dosud na pomoc Ukrajině používala EU pouze výnosy z úroků ruských aktiv, nynější návrh Komise jde ale ještě dál. Zmrazená ruská aktiva v Euroclearu by měla být převedena na EK, která by pak poskytla Ukrajině půjčku za 140 miliard eur.
Ukrajina by byla požádána o splacení půjčky až poté, co by Rusko souhlasilo se zaplacením reparací za způsobené škody. Poté by Komise splatila peníze Euroclearu a Euroclear by ji splatil Rusku, čímž by se kruh uzavřel. To je alespoň teoretický scénář. „Žádná aktiva nekonfiskujeme,“ ujišťovala proto von der Leyenová.
Jako velmi reálná varianta se ale jeví to, že Kreml velmi pravděpodobně žádné reparace Ukrajině platit nebude. Systém navržený EK by se pak v podstatě rovnal konfiskaci státních aktiv, což je podle mezinárodního práva problém. A i řada evropských zemí, které nepatří k zastáncům Ruska, má obavy, co by to udělalo s důvěryhodností evropského finančního trhu.
Co když Rusko nezaplatí?
„Nemůžete jen tak odebrat něco, co patří jinému státu. Co když Rusko nezaplatí?“ cituje FT lucemburského premiéra Luca Friedena. „Evropa musí zůstat atraktivním a spolehlivým místem. Když jsou aktiva zmrazena, respektujeme mezinárodní právo,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který nynější návrh EK označil za slibnou cestu, jejíž dopady je však nutné prozkoumat.
„Kromě nejasné hranice mezi převodem a konfiskací musí výkonná moc objasnit, jak budou potenciální finanční rizika rozdělena mezi 27 členských států. Pokud nebude shoda na použití rozpočtu EU jako konečné záruky, což je preferovaná varianta podle Komise, bude muset každá zúčastněná země předložit vlastní záruku založenou na ekonomické síle, což systém dále zkomplikuje,“ podotkl web Euronews.
A je tu ještě další problém. Unijní sankce musí být každých šest měsíců obnovovány jednomyslným rozhodnutím členských států. „To znamená, že teoreticky by kterýkoli členský stát mohl prodloužení vetovat, uvolnit aktiva a celou půjčku zmařit, přičemž by odpovědnost nesl blok,“ dodal server s tím, že předchozí snahy o to, aby o sankcích nebylo nutné hlasovat každý půlrok zablokovalo Maďarsko.
