Hlavní obsah

„Aby kluci nezemřeli nadarmo“. Mnozí ruští vojáci chtějí bojovat do vítězného konce

5:26
5:26

Poslechněte si tento článek

Fronta na Ukrajině se změnila v ohromný mlýnek na maso, kdy ruské jednotky postupují vpřed hlemýždím tempem za cenu velkých materiálních i lidských ztrát. Příměří proto působí jako logický krok. Mnozí ruští vojáci to však tak nevidí, uvedl americký list The New York Times s odvoláním na rozhovory s 11 ruskými vojáky. Odmítají návrh na příměří a chtějí minimálně dobýt čtyři oblasti na východě Ukrajiny, které Rusko už anektovalo. Vítězství chce i většina obyvatel.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Ruský voják s milou před oslavou Dne vítězství

Článek

„Jsem v tomhle chaosu a upřímně řečeno už jsem tím unavený. Už nemám chuť se v téhle polévce vařit,“ řekl The New York Times povolaný Dmitrij. Únavu cítí i další povolaný Sergej: „Jsme všichni unavení, chceme jít domů. Ale chceme taky dobýt všechny oblasti, abychom o ně nemuseli bojovat v budoucnosti. Jinak zemřeli všichni kluci nadarmo.“

Pocit, že pokud Rusko nedosáhne vítězství, mohla by válka znovu propuknout, má i Nikolaj: „Jestliže tu teď není příměří, musíme pokračovat až do konce. Pokud bychom to neudělali, dříve nebo později - za pět nebo deset let - tu bude zase válka.“

Vítězství jako oprávnění útrap

Dávali najevo vyčerpání a touhu po konci bojů, ale současně si přáli ruské vítězství. Bez něj by si museli přiznat, že bojovali zbytečně. „Ukázali jsme naši sílu. Bojuje proti nám celý svět a oni se nedostanou daleko,“ řekl Jevgenij, ruský voják, který na základě kontraktu bojoval na frontě do prosince 2023, „nechci vidět žádné ústupky, protože jsem viděl cenu každé hrsti země.“

„Samozřejmě chci příměří, protože i špatný mír je lepší než dobrá válka,“ řekl voják, který do října bojoval v polovojenské jednotce. Jmenuje se také Dmitrij. Jako většina ví, že příměří jim nabízí jedinou šanci, jak se vrátit domů brzo, živí a vcelku. Ti, kteří nepadli, zůstávají donekonečna na frontě, protože jim prodlužují kontrakty, aby bylo v jednotkách dost vojáků.

„Ale taky jsme udělali velký krok vpřed, takže se teď nemůžeme zastavit. Jinak je to všechno hra,“ dodal Dmitrij. Dobytí předem anektovaných území se proto stává jakýmsi grálem, jehož se nejde vzdát. Svou úvahu dále rozvíjel: „Zahrál si Putin takovou malou hru, zabil milion lidí a všechno je v pořádku? To si myslím, že by nebyla dobrá vláda.“

Upozornil, že vedení země si musí uvědomit, jakou sílu představuje armáda i pro ně samotné: „Chápete, co znamená pro zemi mít milion lidí, kteří byli vycvičeni v zabíjení, bez strachu z krve. Milion rozhněvaných zabijáků je pěkně vážný problém, jestli budou naše vedení vnímat jako lidi, kteří nejsou na jejich straně.“ Zřetelně narážel na vzpouru wagnerovců.

Nebyl jediný, kdo dával najevo frustraci. „Někdo mi nedávno poslal video: dívky a kluci tančí, poflakují se v barech a paří až do rána. Mezitím probíhá válka. Každý na nás zapomněl. Už dávno jsme pro všechny přestali být hrdiny,“ stěžoval si Andrij, který vstoupil do armády dobrovolně a bojuje v Doněcké oblasti.

Většina vojáků by příměří uvítala, ukázala sondáž

Většina ruských vojáků by ovšem konec bojů uvítala, ukazuje průzkum, který vedl nezávislý server Vjorstka mezi stovkou vojáků. Citoval vyjádření vojáka nasazeného v Charkovské oblasti, kde je jeho jednotka uvězněná ve sklepě.

„Hlavní je, aby se zastavila palba. Nepanuje tu žádný optimismus. Vypadá to, že jsme v hajzlu, (Ukrajinci) nás bijí, kluky to zavalilo, půlka jsou dvoustovky a třístovky,“ řekl. Těmito číslicemi se označují mrtví a zranění.

V průzkumu vyšlo, že tři čtvrtiny respondentů by byly pro příměří a necelá čtvrtina by chtěla pokračovat do vítězného konce. Čtvrtina ovšem představuje přinejmenším 150 000 vojáků.

Rusové požadují splnění cílů operace

Mír bez dosažení vytyčených cílů odmítá skoro polovina obyvatel Ruska. Plyne to z průzkumu veřejného mínění, který provedla v půlce dubna nezávislá ruská společnost Chronicles.

Ruské vedení tak upadlo do pasti toho, co samo chce. Pokud se nedosáhne vytyčených cílů, bude panovat nespokojenost.

Putin sice kontroluje média a může za vítězství vydávat i příměří na stávající linii, které sám nechce, ale nepřesvědčivé vítězství by mohlo vyústit v nepokoje.

Rusko už zažilo v půlce roku 2023 vzpouru tzv. wagnerovců. Frustrace po stažení z Afghánistánu, kde Sovětský svaz bojoval bez jasného úspěchu, přispěla k rozpadu Sovětského svazu. První neúspěšná válka v Čečensku a zoufalá ekonomická situace pak vedly k nástupu Vladimira Putina.

Rusko mohou zlomit cla na jeho partnery

Finský prezident Alexander Stubb v nedělním rozhovoru pro list The Guardian uvedl, že se pokoušel použít svého vlivu na Donalda Trumpa, aby změnil jeho pohled na vojenskou a zejména na ekonomickou sílu Ruska.

„Je menší než italská (ekonomika) a jen malinko větší než španělská. Vojensky chtělo odepřít Ukrajině nezávislost a územní celistvost už před třemi lety. Tento rok postoupili ani ne o jedno procento, základní úrokovou sazbu mají nad dvaceti procentech a rezervy jsou fuč. To není země, na kterou bychom se měli dál dívat jako na mocnost.“

Podle Stubba by američtí senátoři Lindsey Graham a  Richard Blumnethal mohli tento týden předložit Kongresu sankční balíček, jehož dopad by mohl být na Rusko skutečně drtivý. Navíc by odpovídal zálibě Donalda Trumpa v uvalování cel.

Na zboží z jakékoli země, která si kupuje ruské energie, by se uvalila cla ve výši 500 procent. Stubb současně dodal, že s Putinem by za Evropu měly jednat jen Británie, Francie a Německo.

Výběr článků

Načítám