Článek
Objevují se hlasy, že reakce nebyla dostatečná, když byly sestřeleny jen čtyři drony. Na druhou stranu přichází i kritika, že se drony za pár set tisíc korun likvidovaly několikanásobně dražšími raketami vypuštěnými z letadel, z nichž jedna stojí skoro sto milionů dolarů. Kritici se shodují, že u hranice chybí účinná a cenově efektivní obrana proti dronům.
Francie v reakci na dronový incident vyslala do Polska tři stíhačky Rafale, Česká republika tři vrtulníky Mi-171, což ukazuje odhodlání evropských zemí NATO reagovat. Jak moc ale mohou pomoci?
Vyslání takového množství dronů se na Západě považuje za ruský test, jak NATO zareaguje. Co všechno ale mohlo Rusko testovat, jasné není. Mohlo jít jen o zjištění velikosti a rychlosti reakce NATO, nebo se Moskva chtěla přesvědčit, jaké systémy má Západ na hranici dispozici.
Rusko nejen vše popřelo s tím, že jeho drony nemají tak velký dolet, ale pohrozilo, že pokud bude NATO sestřelovat drony nad Ukrajinou, nezůstane to bez odezvy. Kremelští jestřábi jako Dmitrij Medvěděv říkají, že by to vedlo k válce se Severoatlantickou aliancí.
Trump sliboval sankce, teď zas mluví o jednání s Putinem
Rusko zatím nečelí americkým sankcím, Spojené státy podmiňují jejich spuštění stejně jako spuštění vysokých cel na Čínu a Indii za to, že kupují ruskou ropu, tím, že stejný krok učiní napřed evropské země NATO. Ministryně obrany Jana Černochová to kritizuje jako zdržovací taktiku USA.
Americký prezident Donald Trump sliboval sankce na Rusko už na konci srpna a nyní místo toho mluví o dalším jednání s Vladimirem Putinem.
Rusové mezitím na východě Ukrajiny zabírají další území. Pronikli plynovým potrubím do Kupjansku, bombardují Kramatorsk a postupují v Záporožské oblasti.
