Článek
Summit NATO je už několik týdnů v centru pozornosti kvůli sporu vlády a Hradu o účast prezidenta. Vytrácí se však podstata, co se bude na summitu probírat. USA už naznačily výrazné snížení svých sil v Evropě, které se má týkat nejen počtu vojáků, ale také množství letadel a lodí, které hrají důležitou roli při odstrašování i protiraketové obraně.
Česká republika přitom neplní ani požadavek dávat na obranu dvě procenta HDP, je mezi třemi zeměmi s nejmenšími výdaji na obranu a vláda zatím nenaznačila, jak míní situaci reálně změnit.
Důležité ale je, co udělá nejen Česká republika, ale celá Evropa, aby nahradila americký výpadek, a jak se Praha zapojí.
Rusko navíc začalo v posledních týdnech opět hrozit použitím jaderných zbraní na Ukrajině, což je zřejmě reakce na nepříznivý vývoj situace. Rusko je pod tlakem, nedostává se mu benzínu, protože Ukrajinci účinně zasahují jeho rafinérie. Krym je téměř odříznutý. Ruský postup se na jaře zastavil, ruským jednotkám se podařilo jen proniknout hlouběji do Kosťantynivky. Zelenskyj oznámil plán 40denních operací, které mají donutit Rusko ukončit válku. Otázkou je, jak úspěšný plán bude a zda Vladimir Putin může přistoupit na ústupky.
Summit NATO se také koná za složité situace na Blízkém východě. Írán se z ní snaží vytěžit co nejvíce. O svém jaderném programu zatím nejedná. Požaduje uvolnění zmrazených íránských aktiv v objemu několika miliard dolarů. Teherán se nevzdává ani plánu kontrolovat provoz v Hormuzském průlivu.
