Článek
„Významné rozpory mezi postojem vlády a prezidentem materiál neukazuje,“ řekl Novinkám důvěryhodný zdroj.
Česko očekává od summitu v Ankaře hodnocení úkolů z loňského setkání v Haagu a projednání obranných investic, které by měly postupně směrovat k pěti procentům HDP. Dalšími tématy by měl být obranný průmysl a v neposlední řadě podpora Ukrajiny.
Na síti X to ocenil i prezident. „Oceňuji, že mandát vlády na summit NATO v Ankaře počítá i s další podporou Ukrajiny,“ uvedl Pavel.
V dokumentu podle informací Novinek stojí, že Česko má zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, a to i v případě, že v zemi nastane mír. Dokument zároveň připomíná, že Česká republika se na podpoře Ukrajiny už nyní podílí, zvláště svou koordinační rolí v muniční iniciativě.
Ta byla loni podle dokumentu odpovědná za přibližně polovinu munice dodané na Ukrajinu, v roce 2026 se její význam ještě zvýšil. Česko bude také pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků a vyšle příslušníky armády i do struktury velitelství NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine) v německém Wiesbadenu.
Česká delegace však nepodpoří snahu generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho, aby členské státy NATO přijaly závazek vydávat 0,25 procenta národního HDP na podporu Ukrajiny.
Česko pořídí protidronovou ochranu
Před spojence Česko předstoupí s tím, že se v letošním roce zasadí o to, aby vynaložilo na přímé obranné účely 2 procenta HDP. Po schválení nové koncepce výstavby Armády České republiky 2040 nastaví trajektorii zvyšování výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly 3,5 % HDP.
Od roku 2027 by pak další výdaje související s obrannou a bezpečností měly překračovat dalších 1,5 % HDP.
Česko by se mělo stát součástí evropského obranného projektu protivzdušné obrany, proto bude prioritou české vlády posílení protivzdušné obrany státu a pořízení komplexního systému protidronové ochrany.
Vedle toho by Česká republika měla budovat dvě pozemní brigády a přejít na letouny páté generace.
Česko také přijímá fakt, že váhu konvenční obrany Evropy ponesou sami Evropané a že přímou vojenskou hrozbu představuje zejména možné ohrožení vzdušného prostoru ze strany Ruska.
