Článek
Írán a USA v červnu podepsaly memorandum o porozumění, které mělo vést k dohodě o příměří, ale další jednání zkrachovala. Írán začal opět blokovat Hormuzský průliv, Spojené státy na to odpověděly údery na Írán, ten zase zaútočil na americké základny v oblasti. Údery nabývají na síle, protože zemřelo několik amerických vojáků. Donald Trump hrozí tvrdými akcemi, za každou zasaženou loď chce zničit most nebo elektrárnu.
Milan Mikulecký upozornil, že žádné příměří ani nikdy neexistovalo: „Nikdy žádné příměří neplatilo. Bylo podepsané nějaké memorandum , že obě strany mají chuť k nějakému příměří doputovat, ale ukázalo se, že Írán to nikdy neměl v úmyslu“.
Z klidu zbraní však získal více Írán. Podařilo se mu vyjednat výjimku na vývoz ropy, dodal Mikulecký. „Oddechový čas, který Spojené státy Íránu dopřály, se teď otočil proti nim , proti Západu, proti spojencům západu v regionu. Írán dokázal vyprázdnit nádrže na ropu, Američané mu umožnili získat příjmy, které se odhadují někde až k pěti miliardám dolarů. To umožnilo Iránu připravit se na pokračování a uplatnit taktiku, která se mu vyplácela.“
„Tím, že do konfliktu Írán zatahuje jemenské Húsíe, je to válka, která může způsobit ekonomickou recesi. A to je přesně to, co Írán chce. Je to taktika ekonomického šoku 2.0,“ varoval Bříza.
Pokud by útoky Húsíů omezily plavbu průlivem Báb al-Mandáb, což je ještě snazší než v případě Hormuzského průlivu, ještě více by postihlo světovou ekonomiku. Saúdská Arábie by přišla o obě cesty kudy dodávat ropu do Asie, která ji nutně potřebuje.
Konflikt nízké intenzity vyhovuje oběma stranám
„To, co teď vidíme v přímém přenosu je konflikt nízké intenzity. To rozhodně není příměří, nepanuje mír,“ vysvětlil Bříza.