Článek
Írán a USA v červnu podepsaly memorandum o porozumění, které mělo vést k dohodě o příměří, ale další jednání zkrachovala. Írán začal opět blokovat Hormuzský průliv, Spojené státy na to odpověděly údery na Írán, ten zase zaútočil na americké základny v oblasti. Údery nabývají na síle, protože zemřelo několik amerických vojáků.
Donald Trump hrozí tvrdými akcemi, za každou zasaženou loď chce zničit most nebo elektrárnu. Otázkou zůstává, kam až chce a může zajít.
Jde také o to, kolik mají Spojené státy k dispozici munice pro tuto válku, v níž se spotřebovalo hodně antiraket.
Zapojení Húsíů, kteří jsou spojenci Íránu, navíc naznačuje rozšíření konfliktu a z toho plynoucí nutné rozptýlení amerických sil.
Ani Írán však už nemusí mít sílu na vedení konfliktu vysoké intenzity, takže může hrozit vleklá válka. Právě takové vyhlídky ale Donald Trump kritizuje. Eskalace se mu nehodí. V listopadu se konají volby do Kongresu a Američany neoblíbený konflikt neutichá. Vede navíc opět k růstu cen ropy a tudíž i benzínu, když se cena barelu ropy Brent pohybuje okolo sta dolarů.
Vyhlídky na konec války nejsou ani na Ukrajině. Rusko navzdory svým prohlášením nepostupuje, letos ovládlo jen pár desítek kilometrů ukrajinského území. Požaduje však splnění původních cílů a pokračuje v útocích na ukrajinská města.
Americko-ruská jednání byla mimořádně krátká. Ukazuje se, že se stanoviska obou zemí nesbližují. Objevily se i spekulace, že Rusko nechce jednat, dokud nedobyde Donbas.
Otázkou zůstává možný dopad změn v ukrajinské vládě a ve vedení armády.
