Akce jak z bondovky, říká analytik o útoku na ruská letiště. Vyvolal paniku

Rusko při jednáních s Ukrajinci v Istanbulu přišlo v pondělí s novým požadavkem, bezjaderným statutem Ukrajiny, i když země je signatářem konvence o nešíření jaderných zbraní. „Podle mě je to spíš ruská hra,“ řekl Mikulecký

Nepředpokládá, že by Ukrajina vyvíjela jaderné zbraně: „Ukrajina má kvalifikované lidi, vzdělané v tomto oboru, princip výroby jaderné zbraně je poměrně známý a nějaký materiál na jejich výrobu by se taky našel. I pro Ukrajinu by to však byl relativně dlouhý a extrémně drahý proces. Přínos jaderné zbraně je pro ně nulový. V  okamžiku, kdy by ji Ukrajina použila, ztratí podporu zbytku světa. Nevidím, co by vyřešilo několik kusů jaderné zbraně. Ani Izrael ji nikdy nenasadil. Je to zbraň posledního soudu. Není to zbraň, se kterou by se dala vyhrát válka.“

„Pokud by Ukrajina peníze, které by musela investovat do jaderného programu, vložila do střel s plochou dráhou letu s dlouhým doletem, je to přínosnější. Za mě je to vše ruské divadlo. Nic hlubšího v tom nevidím,“ řekl Mikulecký. Domnívá se, že jde o propagandistickou snahu izolovat Ukrajinu: „Pozor na Ukrajince, chtějí vyrobit jadernou zbraň.“

K útoku na letiště Mikulecký uvedl: „Chápu, že většina lidí někdy o Pearl Harboru slyšela, takže je pro novináře jednoduché útok přirovnat k Pearl Harboru. Realita je někde jinde.“

Potvrdil, že nejde o první podobný útok: „Ukrajincům se podařilo útočit za pomocí FPV dronů už na ruská letadla na základnách v Bělorusku. Nové a inovativní bylo použití těch kamionů, které drony přepravily do blízkosti těch základen. Klobouk dolů před Ukrajinci. Působilo to jak z bondovky, kdy se odklopí střechy. Akce byla krásně promyšlená do nejmenších detailů.“

Mikulecký popsal některé detaily : „Domečky, jimiž maskovali převoz dronů, měly na sobě solární panely, takže se dobíjely baterie dronů.“ Ocenil i využití ruských civilních mobilních sítí pro přenos obrazů z kamer dronů: „Skvělá práce.“

Nejde však jen o zničená letadla, upozornil Mikulecký: „Chaos, který to vyvolalo v Rusku, je možná ještě zásadnější. Okamžité kontroly všech kamionů, okamžité kontroly vlaků. Rusové se teď chvíli bojí otevřít konzervu, aby z ní nevyletěl ukrajinský dron.“ Zmínil i dopad na ozbrojené síly, které „se musí věnovat úplně jiné činnosti, o kterých do neděle netušily, že by je musely dělat“.

Zničení třetiny ruského strategického letectva označil nadsazené: „Čísla, která zveřejnila ukrajinská strana, jsou silně optimistická. Nicméně i kdyby se potvrdila ta nejhorší čísla, tak je to pořád velký úspěch.“ Ze satelitních záběrů je vidět tři zničené Tu-22M3 a tři Tu-95MS, přičemž další Tu-95 je poškozený .

Mikulecký zmínil, že provozuschopnost Tu-95 byla asi třicetiprocentní. Vzhledem k tomu, že jich Rusko má ve službě 60 až 80, je už zničení třech a vyřazení čtvrtého bolestné.

„V médiích se často objevuje, že Ukrajinci způsobili škodu za tolik a tolik stovek milionů dolarů. Jenže takto se to vůbec nedá počítat, protože zničili něco, co Rusové nemají schopnost vyrobit znovu. V tu chvíli je cena pro Rusy nevyčíslitelná.“

Nejde jen o to, že Rusové už tyto letouny nevyrábějí, nedaří se jim vyrábět žádné bombardéry: „Vladimir Putin rozhodl o obnovení výroby Tupolevů Tu-160. O té doby se jim povedlo smontovat tuším dva. Číňani vyráběli obstarožní Tupolevy Tu-16, ale vypadá to, že se jim podařilo okopírovat B-2 a pokouší se o její výrobu. Američané spustili výrobu bombardéru B-21. To se bavíme o bombardérech, které jsou generačně úplně někde jinde, než je Tupolev Tu-160.“

Bombardéry Tu-95, které byly zkonstruovány v padesátých letech, Mikulecký nepovažuje za šrot: „Výroba skončila tuším v roce 1992.“ Stroje srovnal s americkým stratofortressem, jenž se přestal vyrábět dříve: „B-52 je letadlo ze stejné doby. Bude sloužit minimálně sto let. Konstrukce pochází z padesátých let, ale ta letadla měla před sebou ještě desítky let služby, pokud by byla správně udržovaná.“ Vyřazovat se Tu-95 měly až ve čtyřicátých letech.

Ještě větší ranou by bylo, kdyby byl skutečně zasažen letoun včasné výstrahy Berijev A-50. „Pokud by přišli o letoun AWACS, možná by to byl konec AWACS v Rusku,“ řekl Mikulecký. „To by byla ohromná příležitostí pro ukrajinské vzdušné síly, pokud by získaly slíbené AWACS ze Švédska. To by změnilo situaci nejen ve strategickém pohledu, pokud jde o snížení počtu střel s plochou dráhou letu, které letí každou noc na Ukrajinu, ale znamenalo by to i možnou změnu na bojišti. Pokud Rusové nebudou mít ten přehled o vzdušné situaci, jaký jim poskytoval Berijev A-50, a Ukrajinci by tuto možnost získali, mohou omezit shazování klouzavých bomb KAB, kterými likvidovali ukrajinské obranné linie.“ Právě to loni pomohlo Rusku v postupu.

„Naše pozornost se teď soustředila na útok, který se podařil, ale moc se nevěnujeme tomu, co se děje na bojišti,“ řekl analytik. „Teď jsou to Rusové, kteří určují situaci. Není kritická, nehrozí prolomení fronty, nicméně u Torecku Rusové postupují a postupují v Sumské oblasti, což je velké riziko pro Charkov,“ připomněl Mikulecký. Jestliže loni na jaře Rusko kontrolovalo 75 procent rozlohy oblastí, která Rusko požaduje, nyní je to 79 procent.

Apeloval na Evropu, aby pomohla: „Je to pomalý neustálý postup, neustálé vyčerpávání ukrajinských záloh a materiálu, který má Ukrajina k dispozici. Jako Evropa bychom měli v našem vlastním zájmu přejít do slov k činům, od těch summitů, kde se naši politici scházejí a plácají po ramenou, co udělali všechno pro Ukrajinu a blábolí o koalici ochotných, měli by rychle přidat v pomoci. Pokud se bavíme o materiálu, který je zásadní pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, tak to podstatné je stále ze Spojených států. A přichází to, co ještě schválila administrativa Joea Bidena. Donald Trump nic nového neschválil. Pokud to Evropa myslí s podporou vážně, má letošní rok na to, aby buď vyvinula vlastní rakety do systémů Patrion, nebo je nakoupila v USA, aby se Ukrajina měla s čím bránit.“

Mikulecký připomněl, že se Rusku stále další vyrábět balistické rakety Iskander. Jejich nové verze se přitom hůře sestřelují.

(Tento díl Zbytečné války vznikl ještě před úterními incidenty okolo Krymského mostu.)