Ďatlovova výprava. Tragédie, která dodnes živí konspirační teorie

Výprava dostala jméno podle Igora Ďatlova, studenta, který ji organizoval spolu se Zinaidou Kolmogorovou. S dalšími osmi přáteli vyrazili na cestu. Všichni členové výpravy měli podle svých známých i spolužáků zkušenosti s podobnými túrami a takový výstup pro ně nebyl nic neobvyklého. Tak co se tedy pokazilo?

Hned druhý den, 24. ledna, je kvůli zdravotním potížím opustil jeden z členů, Jurij Judin. Netušil tehdy, že právě díky tomu jako jediný přežije. Zbylých devět dobrodruhů pokračovalo dál. Výprava si vedla deník a pořizovala fotografie. Díky tomu máme až do konce ledna poměrně jasnou představu o tom, jak jejich cesta probíhala.

Poslední zápisy pochází z 1. února, kdy se skupina kvůli sněhové bouři a špatné viditelnosti vydala špatným směrem. Místo k hoře Otorten zamířila na svah Cholat Sjakl a rozhodla se tam přespat.

Ze 2. února už ale neexistují žádné zápisy ani fotografie. Právě v noci z 1. na 2. února se stalo něco, co vedlo ke smrti všech členů výpravy. Vzhledem k tomu, že se skupina odmlčela, začali rodiče studentů tlačit na úřady. Po čtrnácti dnech začalo pátrání, do kterého se zapojili vojáci, učitelé, studenti i místní Mansijové. Našli rozřezaný stan, stopy ve sněhu a postupně těla všech devíti účastníků. Některá byla nalezena až o dva měsíce později.

Studenti opustili stan nalehko, bez kabátů i bot. Dva z nich byli nalezeni u ohniště, další tři na svahu při pokusu vrátit se zpět a čtyři těla ležela v potoce pod několika metry sněhu. Někteří podlehli vyčerpání a mrazu, další měli těžká poranění hrudníku či lebky, u dvou z nich chyběly oči a u jedné dívky i jazyk.

Sovětské úřady případ uzavřely neurčitě – smrt způsobila „nepřekonatelná přírodní síla“. Taková formulace jen podpořila množství spekulací.

Podle svědků a záznamů tehdy panovaly mimořádně kruté podmínky, teploty se pohybovaly mezi -20 až -30 °C a foukal silný vítr. Proč studenti opustili stan, který byl rozřezaný zevnitř a odešli nalehko do mrazivé noci, kde postupně umrzli?

Začaly vznikat desítky teorií. Podle jedněch studenty zdrogovali a napadli místní Mansijové, podle jiných šlo o tajný vojenský experiment CIA či KGB. Nicméně kolem stanu se nenašly žádné cizí stopy ani jiné důkazy.

Objevily se dokonce hypotézy o UFO nebo sněžném muži – podpořené rozmazanou fotografií, kde je vidět neurčitá postava v lese. V tomto případě se však jedná o neostře zachyceného člena výpravy.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je ale lavina, která mladé dobrodruhy vylekala. Moderní výzkumy naznačují, že mohlo jít o tzv. deskovou lavinu – sesunutí tenké vrstvy sněhu, která stan částečně zasypala a turisty donutila v panice uprchnout. Silný vítr a mrazivé teploty pak udělaly své.

Mnoho zranění tak pravděpodobně vzniklo spíše pádem a blouděním ve tmě než lavinou. A co chybějící oči a jazyk? Spekuluje se, že je mohlo vytrhnout nějaké zvíře, nebo dokonce člověk. Přehnané teorie ale vycházejí pouze z několika suchých poznámek v pitevních zprávách.

O vytrženém jazyku se mluví nejvíc. Z polohy těla Ljudmily Dubininové, která ležela obličejem v tekoucím potoce, se dá ale odvodit, že část jazyka spíš odemlela voda, než že by ho někdo vytrhl.

Ďatlovova výprava se postupem let stala kvůli řadě nejasností vítaným tématem pro vyznavače konspiračních teorií. Zejména v devadesátých letech po pádu Sovětského svazu, kdy se zpřístupnily některé utajované archivní materiály a rozjely se divoké verze o agentech KGB a sněžném muži. Nejpravděpodobnější však je, že devět lidí zemřelo vinou kombinace nepřízně počasí, laviny a tmy.

Na celou netradiční epizodu Řetězáku se můžete podívat v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.