Zvířetem to začíná. Posílat tyrany do vězení se společnosti vyplatí

Jako advokát i jako ochránce zvířat s rozhodnutím odvolacího soudu rozhodně nesouhlasím. Myslím si, že se mělo jednat o exemplární potrestání pachatele. Shodou okolností právě náš spolek Hlas zvířat podával v roce 2024 trestní oznámení a měli jsme radost, když prvoinstanční soud rozhodl o nepodmíněném trestu odnětí svobody, který je výchovný a měl by společnosti jasně ukázat, že takové činy společnost netoleruje. A byl to i výsledek novelizace, kterou jsem prosazoval a psal ve spolupráci se spolkem Hlas zvířat, která zpřísnila tresty za týrání zvířat.

Tato novela trestního zákoníku prošla v roce 2020. Už od té doby někdo skončil za týrání zvířete ve vězení?

My se případy týrání zvířat zabýváme od roku 2013 a pod spolkem Hlas zvířat od roku 2018. A důvod, proč jsme trvali na změně legislativy, byl ten, že jsme měli statistiky, že do té doby nebyl odsouzen ani jeden pachatel za týrání zvířat k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

V posledních letech už takové případy jsou, i když je jich hrozně málo. Doufám, že se to začne zlepšovat, protože teď už není až tak špatně nastavena legislativa. Ale je pravda, že orgány činné v trestním řízení nevědí, jak správně novelizaci aplikovat a v některých případech ani nechtějí. Bagatelizují případy týrání zvířat, počínaje policií, přes státní zástupce i soudce.

V tuto chvíli se ve mně bijí dvě roviny. Pozice obhájce a pozice ochránce zvířat. Jako ochránce bych samozřejmě nic takového netoleroval, ale jako obhájce se musím zamyslet nad těmi polehčujícími okolnostmi. Vyžádáme si písemné znění rozhodnutí a uvidíme, v jaké je to rovině.

Obecně, pokud pachatel opravdu toho činu lituje, odškodní například poškozené a jsou tam důvody pro polehčující okolnosti, tak soud v některých případech může uložit i podmínku. Ale opravdu to musí být výjimečné případy a nejsem si jistý, jestli v tomto případě byly naplněny.

Také myslím, že by měl mít doživotní zákaz, ale nic takového v zákonu neexistuje. Ale alespoň se dala využít maximální hranice, která je deset let. Takže určitě bych se klonil k vyššímu trestu.

I v tomto případě náš spolek podával trestní oznámení a intenzivně ten případ řešíme. Co si o těch lidech myslím? Myslím si, že to jsou osoby, které jsou extrémně nebezpečné nejenom pro zvířata, ale pro celou společnost. Tehdy, když jsme prosazovali novelizaci trestního zákoníku, tak jsme měli k dispozici mnoho sociologických průzkumů, které jednoznačně říkaly, že většina pachatelů týrání zvířat svoji trestnou činnost stupňuje a následně směřuje na oběti, které se také nemohou bránit, třeba děti nebo důchodce.

Takže i kdyby někdo z poslanců, kteří třeba budou rozhodovat o případné změně legislativy, nebo soudci, kteří rozhodují o trestech, neměli rádi zvířata, tak si musí uvědomit, že exemplární a spravedlivé potrestání takových pachatelů chrání společnost.

Jsem přesvědčen, že ano. Neviděl jsem tam vůbec žádnou lítost, citlivost, empatii vůči tomu zvířeti. Nedokážu si představit, jakým způsobem to odůvodní. Myslím, že nepodmíněný trest je tady na místě. Ta brutalita, zvláštní surovost a trýznivost, u takových činů je sazba dva až šest let vězení. Není to pouhý přečin, je to již zločin.

Nechci, aby to vyznělo divně, ale říkal jsem si, že se tomu až tak nedivím. Protože jsem v mnoha jednáních byl svědkem toho, že se paní Balaštíková často vyjadřovala negativně ke změnám ve prospěch zvířat. Takže si myslím, že tam ten soucit vůči zvířatům nebyl takový, jaký bych si představoval u empatického člověka. Samozřejmě se musí ctít presumpce neviny, takže blíže se k tomu vyjadřovat nemohu, ale asi mě to ani nijak nepřekvapilo.

V té otázce je nejdůležitější právě ono vnímání násilí na zvířatech. Hodně lidí má dnes pocit, že se děje stále více týrání zvířat. Já si to nemyslím. Ale právě i díky činnosti našeho spolku, novelizaci zákona a dalším aktivitám se nám podařilo hodně případů medializovat. A je stále více lidí, kterým není lhostejné týrání zvířat a vědí, že už tu legislativu tady máme a věří, že orgány činné v trestním řízení to budou řešit.

Bohužel praxe je velice často jiná a narazit na policistu, který se chce zabývat případy týrání zvířat, je spíše výjimkou než pravidlem.

Je tam několik rovin. Nejčastěji se setkávám s tím, že vůbec nevědí, že je trestní zákoník novelizován. Tomu by pomohlo pravidelné proškolování policie, státních zástupců, soudců, jako je to u jiné trestné činnosti. Další věc je, že se ty případy bagatelizují ve smyslu, že jde „jen“ o zvíře. Setkali jsme se i s případem množírny, kde jsme měli velice aktivní policisty, kteří to řešili a kolegové se jim smáli za to, že tady řeší nějaká zvířata, kdežto oni řeší pořádnou trestnou činnost. A tady jsme navrhovali, aby byly vytvořeny specializované týmy policie, které budou řešit případy týrání zvířat, což by tomu extrémně pomohlo.

A třetí důvod, proč to policie nebo i státní zástupci už v té úvodní fázi nechtějí řešit, jsou finance. Protože pokud policie zajistí například zvířata z množírny, tak následná péče o ně jde často z jejich rozpočtů. Řešili jsme množírny, kde byly stovky psů, jasné týrání zvířat a chov v nevhodných podmínkách, tady je sazba pět až deset let. Bylo to na Plzeňsku a policisté to odložili do přestupků. Uložili stotisícovou pokutu a ta nebohá zvířata tam zůstala.

To je hrozně těžké říct, protože chovy hospodářských zvířat mají tak vysoké zdi a jsou obehnané ostnatými dráty, takže tam prokázat týrání je velice těžké. Ale děje se velice často. Můžeme to vidět tam, kde byla záznamová zařízení a co už bylo zveřejněno. A je tu i rozpor v legislativě, protože co je už nelegální spáchat na kočce a psovi, to zákon u hospodářských zvířat povoluje, protože zákonodárce jim dal slabší pozici. Ač si to vůbec nezaslouží, jsou to stejná zvířata jako pes a kočka. A cítí stejně bolest.

Proto se statisticky určitě řeší více případů týrání domácích zvířat. Řeší to více jak lidé, tak i policisté jsou k tomu řekněme chápavější.

Jak se v posledních letech daří bojovat s nelegálními množírnami zvířat a co je potřeba proti nim dělat? A jak mají lidé reagovat, když mají podezření na týrané zvíře ve svém okolí? Celý rozhovor s právníkem Robertem Plickou z Hlasu zvířat si můžete pustit v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.