Článek
Kdybyste teď byl poslancem, hlasoval byste pro takový schodek státního rozpočtu?
Na ten rozpočet mám stejný názor jako Národní rozpočtová rada. Evidentně překračuje brzdu, která je v zákoně o rozpočtové odpovědnosti. To je bez debat, jakkoliv se to schovává. Ale to, že ona debata probíhá především kolem toho, že byl porušen tento zákon, je něco jako vrtěti psem.
Uniká nám tedy podstata toho problému veřejných financí?
Přesně tak. Protože za prvé v tom zákoně není žádná sankce. A za druhé jsem přesvědčen o tom, že žádný další rozpočet nemůže být sestaven, aniž by tento zákon porušil. To znamená, že potom, co bude tento rozpočet schválen v parlamentu, se pravděpodobně změní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Sestavit rozpočet se schodkem, který by nešel přes tento limit, je nemožné.
Jak se v tom má běžný volič vyznat?
Už nějakou dobu se ty rozpočty sestavují tak, že jsou v nich nejen spekulativní příjmy. Třeba pan ministr Stanjura tam zahrnoval příjmy, které žádným zákonem podloženy nebyly. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury byl předložen na poslední chvíli a nebyl vůbec zahrnut do toho schodku, přičemž do toho deficitu se samozřejmě musí počítat.
My jsme kdysi dokonce s poradcem pana prezidenta a také s bývalým ministrem Kalouskem apelovali na prezidenta, aby už ten minulý rozpočet vetoval. Ne proto, aby se zabýval jednotlivými položkami v tom rozpočtu. To není úkol prezidenta. Ale měl řešit způsob, jakým byl sestaven. Navíc tehdy byl vlastně ten rozpočet hozen do sněmovny někdy o půlnoci třicátého září, tedy v nejzazším termínu, a celý ten proces byl absolutně netransparentní. Nakonec ho pan prezident podepsal s tím, že ho ujistil premiér a ministr financí, že to bude dodrženo, což mimochodem nebylo.
Současná vláda kritizuje tu předchozí například za to, že v návrhu chyběly některé výdaje, třeba na Státní fond dopravní infrastruktury. Opozice naopak vládě vyčítá vysoký schodek a možné porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Kdo má podle vás pravdu?
Ta důležitá věc je, že už žádný další rozpočet nemůže být sestaven se schodkem, který by nešel přes limit. A to je z toho důvodu, že mandatorní výdaje, to znamená to, co musíte zaplatit podle zákona, už dneska přesahují 90 procent. Navíc celá řada z nich byla vlastně uzákoněna. Tedy 130 % platů učitelům, výdaje na obranu, valorizaci, schémata… To znamená, že si de facto výrazně půjčujeme a budeme půjčovat na mandatorní výdaje.
To je taková ta strategie Feldkuráta Katze: to se nám to hoduje, když nám lidi půjčují. Ale to, co by lidé možná měli zaznamenat, není výše státního dluhu. Měli by se zaměřit na obsluhu státního dluhu, to znamená to, co platíme v úrocích, dluhopisech a tak dále, což je dneska 110 miliard, a to jsou teda zatraceně velké peníze.
Vždy následuje argument, že přece máme jedno z nejnižších zadlužení v poměru k HDP. Ale podle vás jsme na špatné cestě…
Už dlouho jsme na špatné cestě. Od minulé vlády jsem očekával, že udělá skutečné zásadní reformy, protože bez nich se nikam nedostaneme. A to se nestalo. Teď máme vládu, která do svého vládního prohlášení dala řadu populistických slibů. To jim také pravděpodobně vyhrálo volby. No a teď je zaplaťpánbůh začíná mírně redukovat, protože to se prostě nedá udělat.
Kdyby byl podle vás Andrej Babiš opravdu silný a odvážný premiér, neměl by právě teď politickou sílu na to říct, že je potřeba udělat důležité věci pro modernizaci země?
Hlavní důvod, proč jsem hnutí ANO opustil, byl, že veškerá strategie byla zaměřena směrem vyhrát volby za každou cenu. To je prostě věc, kterou jsem nemohl přijmout. A já si nemyslím, že Andrej Babiš je slabý premiér. On je silný premiér, ale jeho myšlení se ubírá naprosto jediným směrem. A to je prostě vyhrát další volby, protože Andrej Babiš neumí prohrávat.
Jaká je podle vás ministryně financí Alena Schillerová?
Alena Schillerová je dáma, která rozumí skvěle daním. Když byla moje náměstkyně, tak jsem se na tohle opravdu mohl spolehnout. V oblasti daní, například na portále Moje daně, odvedla slušnou práci. Když sestavovala první rozpočet, tak ho ještě sestavovala takovým způsobem, jakým by se rozpočet měl stanovit. Takže tam byl deficit. Já už si teď nepamatuju jaký, ale řádově v desítkách miliard. Prostě použila stejnou strategii, jakou používali ministři před ní, stejně jako já. Ale pak se pravděpodobně rozhodla, že bude poslouchat hlas svého pána a přidá se tedy k té strategii vyhrát volby.