Článek
Jaká je aktuálně nálada ve zpravodajství a v publicistice České televize, potažmo v celém médiu veřejné služby?
Naplněna ochotou řešit věci, dávat věci co možná nejlépe našim divákům. A lidé jsou připraveni postavit se za Českou televizi, což už ostatně udělali. Do výstražné stávky se zapojilo na tři a půl tisíce lidí z ČT i z Českého rozhlasu svým podpisem. Zároveň je nálada pracovní. Jsme tady pro naše diváky a posluchače a dodáváme jim to nejlepší.
Je pravda, že pondělní stávka se moc viditelně vysílání nedotkla. Měli jste speciální lištu nebo minutu ticha před vysíláním zpráv každou hodinu. Bylo to podle vás dostatečně výmluvné, aby to mohlo mít nějaký dopad?
Uvidíme, jaká přijde reakce. Je důležité, aby se hlavně začalo jednat s managementem České televize a Českého rozhlasu, který opakovaně říká - pojďte se s námi bavit. Představili jsme důvody, proč si myslíme, že by silná veřejnoprávní média měla v České republice zůstat. Protože si přejeme, aby dětem nevybíraly to, na co se budou dívat algoritmy sociálních sítí, ale dramaturgové. Chceme, aby Česká republika měla silnou síť zahraničních zpravodajů. Máme jich jedenáct, v okamžiku, kdy do tohoto zasáhnete, tak o tyhle informace přicházíme. Co víc, máme nejsilnější sítě regionálních zpravodajů a zpravodajek. Vzpomeňte si, jak to vypadalo během povodní.
A my víme, že se lidé obrací na ČT, věří, že ČT a ČRo jsou ta nejdůvěryhodnější média v zemi. ČT24 má trojnásobný share (podíl na sledovanosti, pozn. redakce), než má BBC, nejsledovanější zpravodajská veřejnoprávní stanice v Evropě. A proto teď na všechno poukazujeme, aby si to lidé dokázali spojit s konkrétní věcí, která jim pomáhá.
Víme, že větší část lidí chce zachovat veřejnoprávní poplatky. Stejně tak víme, že zůstává velmi vysoká důvěryhodnost a spokojenost obou médií.
A jste přesvědčeni, že veřejnost to takhle vidí a vnímá? A že máte většinovou podporu? Protože vládní koalice argumentuje i tím, že tohle je jen část společnosti a jiná část ji v úsilí zrušit poplatky podporuje a tato média kritizuje.
Buďme rádi, že tady kritické hlasy můžou být a prosím zachovejme si to, abychom mohli konstruktivně kritizovat kohokoliv, jakoukoliv instituci. Ale víme, i z posledního průzkumu, že větší část lidí chce zachovat veřejnoprávní poplatky. Stejně tak víme, že zůstává velmi vysoká důvěryhodnost a spokojenost obou médií. A to přesto všechno, co se vůči médiím v posledních letech děje, tedy vůči médiím veřejné služby, ale i těm soukromým. Útoky se stupňují.
A v neposlední řadě víme, že největší část lidí je tzv. mlčící většina. To jsou lidé, kteří si říkají: ano, je tam Česká televize a úplně ji neřeší. To je ta nejdůležitější část, ke které my, jako ČT, dlouhodobě nedokážeme mluvit. Nedokážeme pořádně vysvětlovat, co děláme, v čem jim pomáháme. Ale neplatí, že by většina lidí chtěla zrušit ČT a ČRo. Neviděl jsem žádný takový průzkum.
Není fér nastavovat červené linie v okamžiku, kdy chcete být konstruktivní.
Zaznamenala jsem slova bývalé moderátorky ČT Daniely Drtinové, která vaši stávku označila za happening a dodala, že extrémní situace se má řešit extrémními prostředky. Umíte si představit extrémnější protesty?
Představit si dokážu strašnou spoustu věcí…
Umíte si představit i černou obrazovku a přerušení vysílání, jako to bylo při stávce ČT na přelomu let 2000 a 2001?
Co se dělo v roce 2001 a současný stav dává úplně jiné právní možnosti. A to, co všechno si umím představit, je v podstatě nekonečné. Nebudu to předjímat, vždy se to váže na konkrétní situace. A není fér nastavovat červené linie v okamžiku, kdy chcete být konstruktivní.
Vaše stávka nebyla první reakcí na návrhy vlády. Na podporu médií se už několikrát sešla veřejnost, stávkovali studenti, byly tu poměrně velké demonstrace. Zatím se ale nezdá, že by argumenty nějak vládní politiky oslovily. Tak co říkáte na jejich ne-reakci?
Že je potřeba, aby nějaká reakce přišla. A je samozřejmě na managementech obou institucí, aby s politiky vyjednávaly. Ale musí tam být vůle i z druhé strany. Podívejte se, kolik různých návrhů jsme jen letos slyšeli. Jak se měnily, jak se vyvíjí. V tuhle chvíli vůbec nevíme, jak to bude vypadat na podzim. A to je obrovská nejistota, ve které mají všichni pracovat.
Za celých 17 let se neměnil koncesionářský poplatek. Za tu dobu byla kumulovaná inflace 61 %. Česká televize a Český rozhlas musely šetřit.
Politici vládní koalice ale mluví jedním hlasem, dokonce i Motoristé. Podle nich se nic zvláštního neděje, poplatky za televizi a rozhlas jsou zastaralé a jde o nákladnou agendu. Mnoho zemí má navíc přece média financovaná ze státního rozpočtu a nejsou pod státní kontrolou. Navíc jejich voliči od nich rušení poplatků očekávají. Nejsou i tohle platné argumenty?
A taky jsme slyšeli odpověď na otázku: Z jakého důvodu to chcete měnit? Protože chceme a protože můžeme… Ale co se týká různých systémů financování. Pojďme se na ně podívat. Mimochodem často zmiňovaný skandinávský model vůbec neexistuje, protože skandinávské země mají velmi odlišné systémy. Třeba Finsko má speciální daň, jde to mimo rozpočet a je nastavené dlouhodobé financování, dohlíží na to speciální komise. A pokud se mění množství peněz pro veřejnoprávní média, musí se na tom shodnout vládní koalice i opozice.
Chceme takový systém, proč jsme to tedy neslyšeli? V okamžiku, kdy poplatky jsou prý zastaralé, tak proč se nevydat touhle cestou? Nebo cestou Švédska, které má speciální daň, kde je to opět vymezené? Nebo chceme jít cestou Slovenska, kde jsme viděli, jak to dopadlo?
Víte, například paní Tejkalová (Alice Němcová Tejkalová, mediální analytička, pozn. redakce), která u vás byla nedávno v PoliTalku, kde jste srovnávali jednotlivé systémy, říkala, že jeden z nejlepších systémů v Evropě je právě ten český. A my jsme neslyšeli argument, proč to rušíme.
Vláda má například argument, že se musí šetřit všude. Vicepremiér Havlíček dokonce pronesl větu, že veřejnoprávní média přece nejsou posvátné krávy…
…a řekl někdy někdo, že jsou? Podívejte se, jak šetřila ČT a ČRo. Od roku 2008 do posledního zvýšení, celých 17 let se neměnil koncesionářský poplatek. Za tu dobu byla kumulovaná inflace 61 procent. Česká televize a Český rozhlas musely šetřit. Za stejnou dobu se rozpočet třeba ministerstva průmyslu a obchodu zvýšil na čtyřnásobek. Na víc než dvojnásobek se zvýšil rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, kultury, vnitra, stejně tak jako rozpočty všech zdravotních pojišťoven. Tedy ano, ČT a ČRo mají za sebou roky úspor.
Proč chce Daniel Stach z ČT odejít, pokud bude financována ze státního rozpočtu, a jak by podle něj mohly kroky vlády média veřejné služby proměnit? Jak snáší kritiku veřejnosti na práci zpravodajství a publicistiky ČT a měl za zlé Václavu Moravcovi, jakým způsobem odešel z veřejnoprávní televize? I na tyto otázky odpovídá v pořadu PoliTalk. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodu článku a také ve všech podcastových aplikacích.
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: