Článek
Po útoku v oblasti Trappes a La Verrière z 23. října 2026, při kterém zemřel jeden člověk a dalších pět utrpělo zranění, Macron prohlásil, že šlo o první plánovaný teroristický čin zaměřený na lidi kvůli barvě pleti nebo přisuzovanému náboženství.
Jeho slova ale vyvolala kritiku a veřejnost prezidentovi připomíná předchozí teroristické útoky, při kterých pachatelé cíleně vraždili kvůli náboženství.
Vraždili i děti
V březnu 2012 zastřelil Mohamed Merah u židovské školy v Toulouse učitele a tři děti. O tři roky později zavraždil Amedy Coulibaly čtyři lidi v pařížském košer supermarketu. V roce 2016 pak dva islamističtí teroristé zabili během bohoslužby katolického kněze Jacquese Hamela.
Všechny tyto útoky byly namířeny proti lidem kvůli jejich náboženské identitě. A právě náboženství Macron výslovně zmínil.
Vysvětloval i palác
Prezidentská kancelář po kritice uvedla, že Macron měl ve skutečnosti na mysli první rasistický teroristický útok zaměřený na lidi kvůli barvě pleti.
Jenže ani to není správně. V květnu 2025 zastřelil muž na jihu Francie tuniského souseda a dalšího muže tureckého původu postřelil. Případ převzala protiteroristická prokuratura a útočník byl obviněn z rasisticky motivované vraždy v souvislosti s terorismem.
V listopadu 2023 byl při potyčkách po vesnické slavnosti v Crépolu ubodán šestnáctiletý Thomas Perotto. Obviněno bylo jedenáct lidí, soudci do právní kvalifikace zahrnuli také rasistickou přitěžující okolnost, i když prokuratura tento závěr zpochybnila.
Pořad PoliCheck sleduje a stručně rozebírá výroky politiků (nejen) ze sociálních sítí. Všechny díly najdete zde.
