Článek
Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.
ChatGPT vydal odpověď ihned: „Podle dostupných údajů bylo v květnu a červnu 2025 v důsledku útoků připisovaných Ukrajině na území Ruska zraněno nejméně 128 osob, z toho 7 zemřelo.
Hlavní incidenty:
31. května – 1. června: V důsledku výbuchu mostů v Brjanské a Kurské oblasti zahynulo 7 lidí a více než 100 bylo zraněno.
24. května: V Tulské oblasti poškodily úlomky sestřelených ukrajinských bezpilotních letounů několik soukromých domů; bylo hlášeno 3 zraněné osoby.
Podle údajů ruského ministerstva zahraničních věcí od začátku roku 2025 bylo v důsledku akcí ozbrojených sil Ukrajiny na území Ruska zraněno nejméně 1489 civilistů: 292 lidí zemřelo a 1 197 bylo zraněno. Mezi zraněnými je 68 dětí, z nichž 5 zemřelo.
Úplné údaje za toto období však mohou být nedostupné nebo nezveřejněné.“
A teď důvod, proč jsem tento úkol umělé inteligenci vůbec zadal. Samozřejmě že jsem o obětech ukrajinských odvetných útoků na území Ruska věděl už předtím, než jsem obdržel tuto odpověď s číselnými údaji.
Radovat se z ran, které zasazuje Ukrajina Rusku, což je spojeno s oběťmi na životech, je přece v rozporu se směrem, kterým se ubírala výchova v několika generacích. Není řeč jen o dodržení jednoho z přikázání, tedy Nezabiješ. Anebo: „Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav také druhou a tomu, kdo ti bere plášť, nebraň vzít ani košili.“
Vždyť také v ateistických rodinách, které se řídí normálními lidskými hodnotami, se děti nebudou vychovávat k radosti ze zabití jiných. Takže viděno povrchně měli by lidé, kteří se považují za dobře vychované, vyjadřovat stejný žal jak nad ukrajinskými, tak nad ruskými oběťmi.
Je to tak? Nebo v tom vězí nějaké „ale“, které pohled na tuto věc podstatně mění?
Pro mě ano. To „ale“ je pro mě neoddiskutovatelné. Spočívá ve formulce, kterou každý slyšel při rozebírání konfliktů mnohokrát. Tady je: „Kdo si první začal?“
Bránu do pekla otevřelo Rusko. Až se budou pod tímto textem chtít nesouhlasně vyjádřit čtenáři a posluchači, budou mít prostor. Pochybuji ale, že by někdo z nich strávil více času studiem tématu než já. Viníkem vraždění lidí je Rusko. Jak ukrajinských, tak svých vlastních.
Zahnat Rusko do pekla mírovými prostředky nelze. Ruské vedení, ale také většina obyvatel Ruské federace, rozumí jen hrubé síle. K vraždění Ukrajinců se předtím, než začali umírat jejich vlastní lidé, se v lepším případě stavěli v duchu ruského přísloví: „Když se kácí les, létají třísky.“
Teď jsou těmi třískami jejich sousedé a brzy to mohou být oni. Třeba jim aspoň tehdy něco dojde. I když o tom na základě stále proudících informací z oněch končin pochybuji.
Takže podle mě je zmíněná radost ospravedlnitelná.
