Článek
Upozornění: Tento text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.
Karel Kühnl má za sebou pestrou životní dráhu. Krátce před dokončením studia práv na Univerzitě Karlově byl komunisty na dva měsíce uvězněn a následně vyloučen ze školy. Po dvou letech práce kopáče na archeologických průzkumech se mu podařil útěk do Rakouska, kde začal pracovat v dělnických profesích a opět studovat. Ještě z Vídně začal přispívat do vysílání Svobodné Evropy, odkud nakonec dostal nabídku na plný pracovní poměr, a s tím souviselo i jeho stěhování do Mnichova, kde tehdy redakce sídlila.
Po pádu komunistického režimu se Karel Kühnl již s rodinou vrátil do Československa. Dokončil zde nuceně přerušené studium práv a stal se poradcem několika členů vlády. Z této doby také získal několik prvenství – stal se například historicky prvním předsedou Rady České televize, ale také prvním českým velvyslancem ve Velké Británii. Po svém návratu z Britských ostrovů se naplno zapojil do politiky; byl ministrem průmyslu a obchodu ve vládách Václava Klause a Josefa Tošovského a o pár let později ministrem obrany ve vládách vedených pro změnu ČSSD.
V další části svého profesního života se vrátil do diplomacie, a kromě funkce velvyslance v Chorvatsku nebo generálního konzula v ruském Petrohradu měl na ministerstvu na starosti například krajanské záležitosti.
Karel Kühnl má se svojí životní zkušeností a nadhledem dostatek vědomostí a současně pokory k tomu, aby dokázal komentovat vývoj české společnosti od doby normalizace až po současnost. V našem povídání se dostane i na témata, u kterých jsme oba svého času byli, jako je například konec základní vojenské služby v roce 2004. Karel již v té době měl o tomto kroku své pochybnosti, nicméně celý proces profesionalizace armády byl již příliš daleko, než aby ho bylo možné nějak zásadně změnit. Nebyla na to podpora ve společnosti, vzhledem k tehdy relativně klidné atmosféře v Evropě, ale i s ohledem na špatné jméno, které základní vojenská služba a některé její negativní aspekty (šikana, zneužívání vojáků jako levné pracovní síly) měly ještě z doby vlády komunistů.
Karel Kühnl, Pavel Štefka, Milan Mikulecký v roce 2023
Stejně tak Karel Kühnl v rozhovoru přesně pojmenovává, proč na ministerských postech neexistují žádní „nestraničtí odborníci“, a to ani v čistě úřednických vládách. Kromě toho, že řídí nějaké ministerstvo, což je vlastně manažerská práce, je totiž také členem vlády, a ta je vždy z podstaty věci politickým orgánem.
Co také zazní v tomto díle:
- O vyhazovu z vysoké školy těsně před jejím dokončením a o cestě do emigrace.
- Jak postupný pád komunistických režimů vnímal redaktor Svobodné Evropy.
- O vývoji české pravicové politiky od devadesátých let po nové tisíciletí.
- O proměnách české armády a jejím přechodu na plně profesionální.
- Být velvyslancem v Británii na počátku devadesátých let znamenalo zažít ještě některé zvyky ze starých časů.
- O tom, jak se vyvíjí vztah zahraničních Čechů ke staré vlasti v průběhu doby.
- O tom, v čem je Rusko jiné a proč je chybou posuzovat tamní dění evropskou optikou.
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: