Článek
Problémem číslo jedna je, že neproběhla řádná soutěž tak, jak ji známe z jiných členských zemí NATO, kde se všichni případní dodavatelé snaží předložit co nejlepší nabídku a ten, kdo to platí, dostane nejlepší možnou cenu. Ten, kdo to platí, tedy daňový poplatník, ani nemá šanci zjistit, proč naše KC-390 stojí zrovna 5,56 miliardy korun za jeden kus bez DPH.
Po prostém přepočtu celkové hodnoty kontraktu na jeden letoun vychází český kontrakt jako nejdražší z dosud zveřejněných. Ano, dá se namítnout, že tato cena je pouhým vydělením celkové sumy a jiné země si nenakoupily stejné doplňky jako Česká republika. Kvůli nesmyslnému utajování položkových cen ze strany ministerstva ale celá věc spíše působí dojmem, že je co tajit.
Příplatkové vybavení bez limitu
Když už jsem se dostal k doplňkům, je minimálně zvláštní, že žádná jiná země na světě neměla potřebu nakoupit cokoliv, co se k letounu nabízí, tak jako právě Česká republika. Spíše než nějaký promyšlený akviziční nákup to již poněkolikáté připomíná dítě, které tatínek pustil do cukrárny s platební kartou bez omezeného limitu.
Můžeme diskutovat o požadavku na letecké hašení, když ve stejném okamžiku pořizujeme flotilu hasičských vrtulníků, ale problém je zejména u požadavků na kit (sadu vybavení) pro přepravu VIP. Když pro přepravu VIP máme dva letouny Airbus, u kterých nyní nákladně rekonstruujeme interiéry a VIP kit máme i pro letouny CASA.
Ale u nás zjevně máme hodně VIP. Nebo hodně rozmazlené VIP, protože třeba v USA do rizikových oblastí létají i prezidenti na palubách standardních transportních letounů C-17. Stejně je to s MEDEVAC kitem, který již opět máme jak pro letouny Airbus, tak pro CASY.
Takovou perličkou z mnoha je fakt, že letoun bude mít tankovací zařízení, které ale dnes není schopné tankovat letouny F-35, jež mají do budoucna tvořit páteř našeho taktického letectva.
Shrnuto a podtrženo, v podobě letounů KC-390 naše armáda a naše země získávají kvalitní stroje, bohužel v počtu pouhých dvou kusů. Kdybychom je nakoupili standardní cestou bez zbytečných politických zásahů, mohlo jich být buď více, nebo mohly zbýt prostředky na jiné, důležitější věci, které armáda, a zejména její pozemní složka, zoufale potřebuje.
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: