Článek
Chodník široký čtyři a půl metru určený pro chodce i cyklisty jemně vibruje pod podrážkami bot, když po mostě přejíždějí první tramvaje. Zatím tu jezdí ještě cvičně, bez cestujících, a zastavují na zlíchovské straně nad zastávkou autobusů nad Lihovarem.
Má červený povrch tvořený modifikovaným asfaltem, na každé straně je jeden, bílé dělící pruhy tu nebudou. „Dostatečně široké chodníky jsou společné pro chodce i cyklisty, kvůli jejich bezpečnosti je zábradlí zvýšené na 130 centimetrů,“ uvedl architekt Štěpán Braťka, jeden z autorů návrhu.
Na podolské straně zaujme lampa nazývaná architekty „rebelka“, která je nasměrovaná na druhou stranu pod mostní konstrukci. Oproti ostatním lampám přirozeně upozorní i svým silnějším světlem, jež osvětlí rekreační a kulturní zóny dole u vody. Ty mají být hotové do konce letošního roku.
V mezinárodní architektonicko-konstrukční soutěži na most zvítězil pražský Atelier 6 s hlavním architektem Radkem Šímou a architektem Štěpánem Braťkou společně s projektovou kanceláří Tubes.
„Bylo pro nás zásadní, aby most ladil s horizontálou vyšehradských hradeb a Podolské vodárny. Proto jsme vyloučili jakékoliv dominantní prvky nad mostovkou, jako jsou pylony nebo oblouky, které známe například z Trojského mostu,“ uvedl Šíma.
Design mostu je podle něj poklonou českému kubismu. Tvar se plynule mění -z lichoběžníku nad pilíři do čistého trojúhelníku uprostřed polí. A díky těmto sklonům pak rozehrává beton nad hladinou v každou denní dobu živou hru světla a stínu.
Aby mohl být most takto čistý a zároveň zůstal patřičně masivní, museli inženýři vyřešit rizika spojená s použitím bílého betonu. Ten totiž při tuhnutí uvolňuje extrémní teplo, což by v tak velkém objemu mohlo vést ke vzniku trhlin. Skutečnou technologickou raritou se tak stal systém vnitřního chlazení pilířů.
Během betonáže musela konstrukcí v trubkách neustále cirkulovat studená voda, která dokázala snížit teplotu v jádru o více než 10 stupňů. „Výsledkem je monolitický povrch, který nese otisk nehoblovaných prken a dodává stavbě až sochařskou texturu,“ podotkl architekt Šíma.
Dvorecký most je také protkán moderními technologiemi, které nejsou na první pohled vidět. Uvnitř mostovky jsou v revizních komorách schovány veškeré inženýrské sítě od teplovodu až po datové kabely, takže neruší vzhled a zůstávají snadno přístupné pro údržbu.
Celý objekt je pak osazen citlivými IoT senzory. Ty v reálném čase sledují sebemenší průhyby, napětí v kabelech i celkový stav betonu a data posílají přímo dispečerům. Tato „chytrá výbava“ v kombinaci se speciální izolací proti bludným proudům z okolní železnice dělá z mostu podle architektů jednu z nejlépe zabezpečených staveb svého druhu v Česku.
Most s délkou 337,8 metru a šířkou 16,5 metru, jehož stavba začala v roce 2022 a vyjde na zhruba dvě miliardy korun, se pro běžný provoz otevře v sobotu 18. dubna. Den předtím se na něm bude konat akce pro veřejnost.
Na základě zadání soutěže není určen pro individuální automobilovou dopravu. Sloužit bude výhradně tramvajím, autobusům, záchranným složkám, cyklistům a pěším.
