Migrační pakt a placebo pro voliče

Co je důležité říci úvodem, je skutečnost, že migrace lidí je historický fakt a stoprocentně bránit migraci je nejen nemožné, ale pokud se k ní přistupuje s rozumem, může cílovým zemím často i pomoci.

Problém je v tom, že k migraci nepřistupujeme se zdravým rozumem, a negativní důsledky našich dnešních pravidel vidíme v Evropě každý den. Migrační pakt, respektive Pakt o migraci a azylu, byl schválen před dvěma lety a dnešním dnem končí přechodné dvouleté období, které členské země dostaly na jeho implementaci. Teď už s jeho zněním nikdo mnoho neudělá.

Důležité také je, že technicky nejde o jeden dokument, ale o soubor devíti nařízení a jedné směrnice, které nevyznívají vždy zcela shodně. To umožňuje těm, kteří migrantům pomáhají s pronikáním na naše území, hledat v těchto pravidlech různé skuliny.

Je sice hezké, že se veřejně hovoří o vracení některých migrantů, v praxi je ale toto pravidlo často nevymahatelné. Zdrojové země si je často nechtějí převzít zpět a naše jiná pravidla ve spojení s často aktivistickými soudy nám neumožňují deportovat ani ty, kteří prokazatelně páchají trestnou činnost.

To, o čem se veřejně příliš nehovoří, je skutečnost, že tento pakt zjednodušuje pravidla pro legální migraci, a to často i ze zemí, ze kterých k nám dnes proudí i migrace nelegální. Ze zemí, kde je velice snadné získat podklady, které z nelegála udělají legálního migranta.

Také není příliš zmiňováno pravidlo povinné solidarity. Nechme stranou, že když je něco povinné, už nejde o solidaritu, a připomeňme si, že pokud bude aktivován mechanismus solidarity, bude to pro Českou republiku do budoucna znamenat buď přijímat nově příchozí ve stovkách osob ročně, nebo platit příspěvek ve stovkách milionů korun ročně. Přičemž tento příspěvek není jednorázový, ale v čase se sčítá.

Migrační pakt v současné podobě není řešením. Je pouze placebem, které má dát naději těm Evropanům, kteří jsou každý den konfrontováni s následky masové migrace lidí z jiných civilizačních okruhů. Migrantů, kteří se nechtějí přizpůsobit způsobu života v zemích, které jim poskytly ochranu a možnosti, o nichž se jim doma často ani nesnilo.

Řešení problémů není nikdy jednoduché ani bezbolestné. Migrační pakt však pouze pokračuje v dosavadní praxi, která nás může v budoucnu dovést spíše než k multikulturní společnosti k vládě fundamentalistů, kteří k nám přicházejí zvenčí, nebo k nástupu domácích extremistů. Ani jedno neznamená pro naši budoucnost nic dobrého.