Článek
Úrodu, skleníky, obilí zničí už kroupy o průměru dva centimetry. Třícentimetrové dokážou poškodit automobily a budovu poničí kroupy o průměru pět centimetrů, upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová.
Rekord by se ale podle ní neměl přepsat. 23. června před čtyřmi lety padaly v Česku a Bavorsku kroupy, jež dosahovaly v průměru velikosti tří až šesti centimetrů, připomněla.
Experimentální skupina meteorologů ESTOFEX zmiňuje možnost ojedinělého výskytu gigantických krup o velikosti 5 až 10 cm, které by měly přijít v souvislosti se silnými bouřkami v pásu od Bavorska až do Čech. To se týká zejména osamocených bouřkových jader.
Poslední data z numerických modelů i aktuální vývoj počasí v Čechách nicméně původní obavy poněkud zmírňují, neboť nenaznačují vývoj silných předfrontálních supercel s kroupami, se kterými se původně počítalo ještě před nástupem samotného bouřkového systému. Hlavním důvodem je výskyt většího množství střední a vysoké oblačnosti, která výrazně utlumí vzestupné pohyby vzduchu a rozvoj silných izolovaných jader. Ve večerním pásmu ale nadále hrozí přívalové srážky, silný nárazový vítr a kroupy menších rozměrů.
Čím mohutnější vzestupné proudy, tím větší kroupy
Kroupy vznikají v cumulonimbu, mohutném a zpravidla bouřkovém oblaku. „První podmínkou jejich vzniku jsou silné vzestupné proudy. Čím silnější je vzestupný proud, tím déle zůstávají ledová zrna v bouřkovém oblaku a tím větších rozměrů dosahují,“ vysvětlila Honsová mechanismus vzniku ledových hrudek. Proto jsou zaznamenávány největší kroupy v supercelárních bouřích s rotujícím vzestupným proudem.
Druhou z podmínek je podle jejích slov teplota v bouřkovém oblaku. Při mrazivých teplotách ve vysoké nadmořské výšce se kapky vody podchlazují a v kapalném stavu může voda zůstat až do teploty -40 °C. „Podchlazené kapky vody se na své cestě nahoru přichytí na částice ledu, jakmile se do sebe narazí. V důsledku toho kroupa roste,“ uvedla Honsová.
Do třetice je důležité i množství kapalné vody v oblačnosti. Nyní to vypadá, že by se velikost krup mohla pohybovat v průměru kolem pěti centimetrů.
Středeční bouřky může provázet vítr s nárazy o rychlosti kolem 100 kilometrů v hodině, výjimečně i vyšší. Mohou přinést také krátkodobý přívalový déšť s úhrny až kolem 40 litrů vody na metr čtvereční.
