Nebezpečné supercely, extrémní vítr a gigantické kroupy. Kdy a kde udeří

Ve středu jsme se probudili do relativně teplého rána. Teploty se pohybují mezi 12 a 16 °C. Přes den na většině území převládne polojasno až skoro jasno, s výjimkou severozápadních a severních Čech, kde bude až oblačno. Nejvyšší odpolední teploty se před frontou vyšplhají na 25 až 30 °C.

Už během odpoledne se ale mohou objevit první přeháňky a bouřky. K večeru v Čechách od jihozápadu přibude oblačnosti s bouřkami, které mohou být i velmi silné. Doprovodí je nárazovitý vítr o rychlosti až 110 km/h, výjimečně i více.

Objeví se i kroupy, a to zejména v osamocených bouřkách, kde mohou dosahovat velikosti 3 až 5 cm, ojediněle by mohly být i větší. Na samotném bouřkovém systému se krupobití objeví také, ale pravděpodobně v menší míře. Fronta opustí naše území v druhé polovině noci na čtvrtek.

Většina modelů se v posledních dnech shoduje na postupu bouřek od Šumavy přes Čechy až do oblasti Krkonoš. Poslední modelové výstupy naznačují možnost mírného odklonu směrem k západnímu cípu Vysočiny, což se shoduje s mnoha podobnými situacemi z historie, které se odehrály v podobném koridoru. I tento fakt je nutné zohledňovat.

Například model ECMWF se již několik dní přiklání k tomu, že ještě před samotným systémem se mohou objevovat první bouřky. Také ICON D2 na posledních výstupech toto potvrzuje. Liší se jen v lokalizaci, zatímco ECMWF klade první bouřky spíše do oblasti severozápadních Čech, ICON D2 preferuje Prahu a okolí.

Je otázka, zdali se vůbec před systémem bouřky budou tvořit, a pokud ano, tak pravděpodobně pouze v řádu jednotek. Zejména v těchto osamocených bouřkách bude riziko krupobití největší.

Důvodem k zneklidnění jsou podmínky, v jakých se budou bouřky tvořit. Bouřka potřebuje ke svému životu energii. Podobně jako auto jezdí na benzin, tak u bouřek mluvíme o dostupné potenciální energii (CAPE). Za běžné situace se bouřky tvoří v prostředí s hodnotami CAPE v rozmezí 500–1500 j/kg. Středeční bouřky jsou ale jiné.

Modely už nyní predikují v maximech i hodnoty instability přesahující 2000 j/kg. To by samo o sobě nepředstavovalo takové nebezpečí. Faktor, který ovlivňuje celou situaci, je ale přítomnost tzv. střihu větru, což je parametr, jenž zohledňuje změnu směru a rychlosti větru s výškou. Čím větší je rozdíl mezi přízemním větrným polem a tím, jak fouká ve vyšších vrstvách atmosféry, tím nebezpečnější bouřky mohou být.

Další ingrediencí je tzv. helicita, která určuje jestli vzestupné proudy, které jako „benzin“ napájejí bouřky a pomáhají jejich vzniku, budou vykazovat rotaci. Tato kombinace dostatečné energie a těchto dílčích faktorů vytváří koktejl, jenž i v našich podmínkách nahrává vzniku bouří supercelárního typu.

Experimentální skupina meteorologů ESTOFEX varuje už od úterního odpoledne před velmi silnými bouřkami v pásu od Bavorska až do Čech. Zmiňují možnost ojedinělého výskytu gigantických krup o velikosti 5 až 10 cm. To se týká zejména výše zmíněných osamocených bouřkových jader.

A jak můžete na radaru rozpoznat nebezpečnou bouřku? Pokud se jádro vizuálně odkloňuje směrem doprava od postupu ostatních cílů, pak se může jednat o supercelu. Například pokud řada bouřek postupuje od Šumavy, tzn. od jihozápadu, a jedno jádro se začne sklánět mírně směrem k východu až severovýchodu. V takovém případě, zejména pokud jde o bouřku žijící delší dobu, riziko ničivého krupobití rapidně stoupá.

Většina modelů se shoduje na tom, že systém se začne vytvářet během odpoledne v oblasti německo-francouzského pomezí, odkud se rychle přesune směrem do Bavorska, kde už během pozdního odpoledne budeme registrovat výraznější bouřkový systém.

K večeru po 19. hodině se dostane do západních Čech. Během přechodu přes Šumavu některé modelové výstupy už delší dobu naznačují až extrémní nárazy větru. Odhady maximálních hodnot atakují hranici 140 km/h. Mírnější verze počítají s větrem o síle orkánu, tedy nad 118 km/h.