Článek
Podle studie již byla významná období bez větru zdokumentována v Evropě, USA, severovýchodní Číně, Japonsku a Indii.
Studie varuje, že se s oteplováním planety budou takzvaná větrná sucha prodlužovat a mohla by ohrozit globální bezpečnost větrné energie. Výzkum klimatu by však měl pomoci připravit se na nepříznivé dopady těchto období.
Kombinace větrné energie s dalšími technologiemi jako solární, vodní, jaderná energie nebo skladování energie, může pomoci snížit dopady větrného sucha. Větrná energie v současnosti tvoří 8 procent z celosvětových dodávek elektřiny.
Větrné sucho autoři studie definují jako období, kdy vítr fouká nízkými rychlostmi, které patří do nejnižších 20 procent v dané oblasti. Největší potenciál pro využití větrné energie je ve středních zeměpisných šířkách.
Méně bude foukat na severní polokouli
Vědci zjistili, že četnost i trvání větrného sucha se do konce století zvýší ve středních zeměpisných šířkách i na severní polokouli. Zejména by se mělo jednat o USA, severovýchodní Čínu, Rusko a velkou část Evropy.
Větrné sucho by se mělo v průměru prodloužit o 1 až 2 hodiny, tedy o 5 až 15 %. Extrémní případy se slabým větrem, které nastávaly jednou za 25 let, budou o 10 až 20 % častější než dnes (v závislosti na klimatickém scénáři). Naopak na jižní polokouli by mohlo foukat více.

„Rekordní větrné sucho“ s pravděpodobností výskytu jednou za 1000 let, na základě pozorovaných údajů z let 1980–2014
Autoři naznačují, že nárůst větrných such na severní polokouli je částečně způsoben rychlejším oteplováním Arktidy než zbytku světa. Zrychlené oteplování v Arktidě zmenšuje teplotní rozdíl mezi severním pólem a rovníkem a mění interakci mezi atmosférou a oceánem, což snižuje rychlost větru na severní polokouli.
Studie naznačuje, že přibližně 20 % v současnosti instalovaných větrných turbín čelí v budoucím klimatu hrozbě vysokého rizika extrémního nedostatku větru. Očekává se však, že různé části světa budou čelit různým trendům. Nejvíce ohrožené jsou větrné elektrárny v Severní Americe (39 %) a v Evropě (16 %).
Je třeba další výzkum
Autoři uvádějí, že podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii se předpokládá, že kapacita větrné energie podstatně poroste s tím, jak svět usiluje o dekarbonizaci, s cílem dosáhnout 6 000 GW do roku 2050. V současné době je to přes 1 100 GW.
„Nevidím tuto studii jako zkázu pro větrný průmysl, spíše jako navigační nástroj, který nám říká, kde v budoucnu očekávat výzvy, abychom jim mohli čelit,“ řekl pro britský server Carbon Brief docent v Centru pro enviromentální politiku na Iperial College v Londýně Iain Staffell.
Tato studie také zkoumá data na pevnině, ale spousta větrných turbín je v pobřežních oblastech v mělkém moři. Podle autorů studie je třeba se zaměřit také na tyto oblasti a případně rozdíly.
Podle vedoucího německé meteorologické služby Franka Kaspara by bylo užitečné vědět, jak změna klimatu ovlivní sezónní trendy větrného sucha. V Německu, stejně jako v Česku, se totiž elektřina z větrné energie vyrábí hlavně v zimě. V létě hraje v energetickém mixu větší roli sluneční energie. Doplnění této studie by podle Kaspara mohlo dále pomoci s plánováním energetických systémů.