Hlavní obsah

Větrné sucho. Klimatická změna může uškodit větrné energii, varuje studie

3:34
3:34

Poslechněte si tento článek

Dlouhodobá období slabého větru, takzvaná „větrná sucha“, snižující výkon větrných turbín, by mohla být do konce století na velké části severní polokoule o 15 % častější. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Climate Change, která zkoumá, jak by změna klimatu mohla ovlivnit délku a četnost dlouhodobých období slabého větru po celém světě.

Foto: Qu a spol. (2025)

Oblasti, kde se vyskytlo „větrné sucho“

Článek

Podle studie již byla významná období bez větru zdokumentována v Evropě, USA, severovýchodní Číně, Japonsku a Indii.

Studie varuje, že se s oteplováním planety budou takzvaná větrná sucha prodlužovat a mohla by ohrozit globální bezpečnost větrné energie. Výzkum klimatu by však měl pomoci připravit se na nepříznivé dopady těchto období.

Kombinace větrné energie s dalšími technologiemi jako solární, vodní, jaderná energie nebo skladování energie, může pomoci snížit dopady větrného sucha. Větrná energie v současnosti tvoří 8 procent z celosvětových dodávek elektřiny.

Větrné sucho autoři studie definují jako období, kdy vítr fouká nízkými rychlostmi, které patří do nejnižších 20 procent v dané oblasti. Největší potenciál pro využití větrné energie je ve středních zeměpisných šířkách.

Méně bude foukat na severní polokouli

Vědci zjistili, že četnost i trvání větrného sucha se do konce století zvýší ve středních zeměpisných šířkách i na severní polokouli. Zejména by se mělo jednat o USA, severovýchodní Čínu, Rusko a velkou část Evropy.

Větrné sucho by se mělo v průměru prodloužit o 1 až 2 hodiny, tedy o 5 až 15 %. Extrémní případy se slabým větrem, které nastávaly jednou za 25 let, budou o 10 až 20 % častější než dnes (v závislosti na klimatickém scénáři). Naopak na jižní polokouli by mohlo foukat více.

Foto: Qu a spol. (2025)

„Rekordní větrné sucho“ s pravděpodobností výskytu jednou za 1000 let, na základě pozorovaných údajů z let 1980–2014

Autoři naznačují, že nárůst větrných such na severní polokouli je částečně způsoben rychlejším oteplováním Arktidy než zbytku světa. Zrychlené oteplování v Arktidě zmenšuje teplotní rozdíl mezi severním pólem a rovníkem a mění interakci mezi atmosférou a oceánem, což snižuje rychlost větru na severní polokouli.

Studie naznačuje, že přibližně 20 % v současnosti instalovaných větrných turbín čelí v budoucím klimatu hrozbě vysokého rizika extrémního nedostatku větru. Očekává se však, že různé části světa budou čelit různým trendům. Nejvíce ohrožené jsou větrné elektrárny v Severní Americe (39 %) a v Evropě (16 %).

Je třeba další výzkum

Autoři uvádějí, že podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii se předpokládá, že kapacita větrné energie podstatně poroste s tím, jak svět usiluje o dekarbonizaci, s cílem dosáhnout 6 000 GW do roku 2050. V současné době je to přes 1 100 GW.

„Nevidím tuto studii jako zkázu pro větrný průmysl, spíše jako navigační nástroj, který nám říká, kde v budoucnu očekávat výzvy, abychom jim mohli čelit,“ řekl pro britský server Carbon Brief docent v Centru pro enviromentální politiku na Iperial College v Londýně Iain Staffell.

Tato studie také zkoumá data na pevnině, ale spousta větrných turbín je v pobřežních oblastech v mělkém moři. Podle autorů studie je třeba se zaměřit také na tyto oblasti a případně rozdíly.

Podle vedoucího německé meteorologické služby Franka Kaspara by bylo užitečné vědět, jak změna klimatu ovlivní sezónní trendy větrného sucha. V Německu, stejně jako v Česku, se totiž elektřina z větrné energie vyrábí hlavně v zimě. V létě hraje v energetickém mixu větší roli sluneční energie. Doplnění této studie by podle Kaspara mohlo dále pomoci s plánováním energetických systémů.

Výběr článků

Načítám