Větrné sucho. Klimatická změna může uškodit větrné energii, varuje studie

Podle studie již byla významná období bez větru zdokumentována v Evropě, USA, severovýchodní Číně, Japonsku a Indii.

Studie varuje, že se s oteplováním planety budou takzvaná větrná sucha prodlužovat a mohla by ohrozit globální bezpečnost větrné energie. Výzkum klimatu by však měl pomoci připravit se na nepříznivé dopady těchto období.

Kombinace větrné energie s dalšími technologiemi jako solární, vodní, jaderná energie nebo skladování energie, může pomoci snížit dopady větrného sucha. Větrná energie v současnosti tvoří 8 procent z celosvětových dodávek elektřiny.

Větrné sucho autoři studie definují jako období, kdy vítr fouká nízkými rychlostmi, které patří do nejnižších 20 procent v dané oblasti. Největší potenciál pro využití větrné energie je ve středních zeměpisných šířkách.

Vědci zjistili, že četnost i trvání větrného sucha se do konce století zvýší ve středních zeměpisných šířkách i na severní polokouli. Zejména by se mělo jednat o USA, severovýchodní Čínu, Rusko a velkou část Evropy.

Větrné sucho by se mělo v průměru prodloužit o 1 až 2 hodiny, tedy o 5 až 15 %. Extrémní případy se slabým větrem, které nastávaly jednou za 25 let, budou o 10 až 20 % častější než dnes (v závislosti na klimatickém scénáři). Naopak na jižní polokouli by mohlo foukat více.

Autoři naznačují, že nárůst větrných such na severní polokouli je částečně způsoben rychlejším oteplováním Arktidy než zbytku světa. Zrychlené oteplování v Arktidě zmenšuje teplotní rozdíl mezi severním pólem a rovníkem a mění interakci mezi atmosférou a oceánem, což snižuje rychlost větru na severní polokouli.

Studie naznačuje, že přibližně 20 % v současnosti instalovaných větrných turbín čelí v budoucím klimatu hrozbě vysokého rizika extrémního nedostatku větru. Očekává se však, že různé části světa budou čelit různým trendům. Nejvíce ohrožené jsou větrné elektrárny v Severní Americe (39 %) a v Evropě (16 %).

Autoři uvádějí, že podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii se předpokládá, že kapacita větrné energie podstatně poroste s tím, jak svět usiluje o dekarbonizaci, s cílem dosáhnout 6 000 GW do roku 2050. V současné době je to přes 1 100 GW.

„Nevidím tuto studii jako zkázu pro větrný průmysl, spíše jako navigační nástroj, který nám říká, kde v budoucnu očekávat výzvy, abychom jim mohli čelit,“ řekl pro britský server Carbon Brief docent v Centru pro enviromentální politiku na Iperial College v Londýně Iain Staffell.

Tato studie také zkoumá data na pevnině, ale spousta větrných turbín je v pobřežních oblastech v mělkém moři. Podle autorů studie je třeba se zaměřit také na tyto oblasti a případně rozdíly.

Podle vedoucího německé meteorologické služby Franka Kaspara by bylo užitečné vědět, jak změna klimatu ovlivní sezónní trendy větrného sucha. V Německu, stejně jako v Česku, se totiž elektřina z větrné energie vyrábí hlavně v zimě. V létě hraje v energetickém mixu větší roli sluneční energie. Doplnění této studie by podle Kaspara mohlo dále pomoci s plánováním energetických systémů.