Článek
Rekordní hodnotu naměřili v norské vesnici Reipå, která leží za polárním kruhem. V noci z 11. na 12. září tam teplota neklesla pod 20 °C. Nejnižší teplota během noci byla 20,4 °C, a šlo tak o tropickou noc.
Podle norského serveru nrk.no na severu Norska ještě nikdy předtím nebyla naměřena tropická noc tak pozdě. Minulý rok byl také překonán rekord, když byla tropická noc 10. září, letos byl tak rekord překonán o dva dny. Před loňským rokem byla nejpozdější tropická noc ze září 1938.
Slet noen i nord med å sove i natt? Det var varmt 🌡️ Mange målestasjoner hadde høy temperatur gjennom natten. På Reipå i Nordland ble det målt tropenatt 👀 Der holdt temperaturen seg over 20 grader hele natten. pic.twitter.com/BoSYbjyVj2
— Meteorologene (@Meteorologene) September 12, 2025
Sever Norska zažívá jeden z nejteplejších začátků meteorologického podzimu (tedy od 1. září) v historii. V některých oblastech je v průměru až o 7 °C tepleji, než je obvyklé. Některé stanice na severu země mají dokonce vyšší průměrnou teplotu v září než hlavní město Oslo, které je na jihu země.
„Tropické noci nejsou běžným jevem ani v létě. Vyskytují se většinou v létě, ale teď jsme uprostřed září. Je to velmi neobvyklé,“ řekla meteoroložka Anita Ager-Wicková z Norského meteorologického institutu.
Takto vysoké teploty se během noci udržely i díky tomu, že foukal silný vítr.
„Kromě větru, který brání ochlazení, dochází také k fénovému efektu. To způsobuje neustálé míchání vzduchu a přísun teplého vzduchu. Kdyby v noci nefoukal vítr, nebylo by tak teplo,“ vysvětluje Ager-Wicková.
Princip fénového efektu
Teplý a suchý fénový vítr vzniká za podmínky, kdy proudění musí překonat vysoký horský masiv (například Alpy). Při nuceném výstupu se vzduch až do úplného nasycení vodními parami ochlazuje o 1 °C na každých 100 výškových metrů. Ve chvíli, kdy v určité hladině dojde k tvorbě oblačnosti, se tento nasycený vzduch ochlazuje už jen o 0,6 °C na 100 metrů. Důvodem je fakt, že vlhký vzduch uvolňuje do atmosféry malé množství tepla a tím se zpětně mírně zahřívá.
Zatímco na návětrné straně horské překážky může vydatně pršet, v závětří hřebene se tento vzduch vysuší a začne klesat do údolí. Po rozpuštění oblačnosti se při sestupu ze svahů otepluje opět o 1 °C na každých 100 metrů poklesu. V závětří hor tak převládá slunečné a větrné počasí s teplotami až o 10 °C vyššími, než panují na opačné straně. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane.
Norsko zažilo v létě rekordní vlny veder. V červenci bylo až o 10 °C tepleji než obvykle. Podle analýzy vědců z World Weather Attribution jsou tyto vedra ještě umocněna klimatickou změnou. S tou také narůstá počet tropických dní (maximální denní teplota nad 30 °C) i tropických nocí.
Tropická noc se i v Česku vyskytuje hlavně v letních měsících, ale může nastat i v září. Nejpozdější tropickou noc v Česku jsme zaznamenali 30. září v roce 1991 na stanicích Holešov (20,1 °C) a Mošnov (20,8 °C).
V Česku bylo letos v létě 14 tropických nocí. První byla už 5. června a poslední 29. srpna, kdy byla na stanici Ropice naměřena nejnižší noční teplota 24,8 °C.
