Článek
„Vše nasvědčuje tomu, že úplně poslední zbytky ledu doslova zmizí v průběhu následujících dnů,“ uvedl pro agenturu Reuters Miha Pavšek z Geografického ústavu Antona Melika při Výzkumném centru Slovinské akademie věd.
Vědci sledují triglavský ledovec od roku 1946, kdy pokrýval plochu asi 14 hektarů. Odhaduje se, že na konci 19. století mohl mít ještě mnohem větší rozlohu kolem 40 hektarů. V průběhu 20. století však postupně tál a v posledních letech se tání ještě zrychlilo.
Pohled z roku 1912, který zobrazuje triglavský ledovec
Vzhledem k zrychlujícím se klimatickým změnám napadlo na ledovec během minulé zimy podprůměrné množství sněhu, který roztál neobvykle brzy, čímž byl zbývající led déle vystaven letním vedrům.
„Ani chráněné, stinné místo již nedokázalo zachránit zbytky těchto ledovců,“ uvedl Pavšek, který sledoval triglavský ledovec 30 let.
Podle něj by společně s úbytkem ledovců v Rakousku mohl vzniknout problém v úbytku vody v povodí řek Dráva a Mura, které jsou důležitým zdrojem vody pro zavlažování ve Slovinsku.
Ledovce v Evropě čelí velmi rychlému tání i z důvodu, že se Evropa otepluje mnohem rychleji než zbytek světa. Ve Švýcarsku za posledních pět let roztála pětina objemu tamních ledovců.
