Článek
Letošní výroční zpráva organizace GLAMOS, která monitoruje švýcarské ledovce, poukazuje na ztrátu 5,5 procenta jejich objemu za jediný rok. Jde o druhý největší úbytek po rekordním roce 2022, který také výrazně přispěl k dvacetiprocentní ztrátě během posledních pěti let.
Jen od letošního července do září z ledovců odtálo zhruba 2,2 bilionu litrů vody. To odpovídá více než čtyřnásobku roční spotřeby pitné vody švýcarských domácností.
Průměrná tloušťka sledovaných ledovců se pak letos snížila o 2,5 až čtyři metry. Na některých exponovaných ledovcových jazycích dokonce až o deset metrů.
Matthias Huss, glaciolog z ETH Zürich a hlavní autor zprávy, upozornil pro deník The Guardian také na procesy, které ústup některých ledovců dále urychlují. Voda proudící uvnitř ledu vytváří rozsáhlé dutiny, které se následně mohou hroutit.
Uprostřed díry jako v sýru
„Uprostřed ledu pak máte obrovské díry jako sýr. Ty se začnou při tání hroutit. Jsou to procesy, které trhají ledovce a způsobují, že ustupují ještě rychleji,“ řekl Huss.
Za posledních pět let výrazně zrychlil úbytek švýcarských ledovců.
Nedostatek sněhu i vlny veder
K letošním mimořádným ztrátám přispěla zejména nízká sněhová pokrývka. Sníh přitom ledovec chrání před slunečním zářením a táním a ve vyšších polohách zároveň představuje zdroj nového ledu.
Do konce léta nezůstala na ledovcích pod hranicí 3500 metrů prakticky žádná sněhová pokrývka. Ani na začátku podzimu se sněhová situace v Alpách výrazně nezměnila, což dokládala například ikonická hora Matterhorn, která byla na konci září stále téměř bez sněhu.
Druhým významným faktorem byly mimořádné vlny veder, které alpský region zasahovaly už od května. Podle předběžných údajů MeteoSwiss bylo letošní období od dubna do září ve Švýcarsku nejteplejší a nejsušší od začátku měření v roce 1864.
Dlouhodobé změny souvisejí s globálním oteplováním. Průměrná globální teplota je nyní přibližně o 1,4 °C vyšší než v předindustriálním období, přičemž Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem.
Exploze rychlosti tání
Podle GLAMOS nemají alpské ledovce za takových podmínek šanci na dlouhodobé přežití. Jen letos byli autoři zprávy svědky zániku několika menších švýcarských ledovců. Jedním z nich je Griess, který za pouhých dvacet let přišel o 99 procent své rozlohy.
Oblast ledovce Griess v roce 2004 a 2026
„Minulý týden jsem ho navštívil a bylo fascinující stát v té měsíční krajině, kde ještě před pár lety ležela velká vrstva ledu. A teď je to skalní poušť, kde se na horkých skalách stále povalují a tají roztroušené bloky starého ledu,“ popsal Huss.
Ledovec byl už od 50. let 20. století předmětem podrobného monitorování. „V té době bylo tempo ústupu stále na normální úrovni. To, co nyní vidíme, je naprostá exploze rychlosti tání, která vede k rozpadu ledovců,“ dodal Huss.
