Hlavní obsah

Meteorologové varovali před extrémním deštěm

4:32
4:32

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před vydatnými srážkami, které zasáhnou v úterý a ve středu východní část České republiky. Nejvíce v ohrožení jsou Beskydy, kde může spadnout až 200 milimetrů srážek. Na východě Moravy a Slezska bude od úterního večera platit povodňová bdělost.

Foto: ČHMÚ

Výstraha ČHMÚ před extrémními srážkami

Článek

Výstraha před vydatnými srážkami je v platnosti od úterních 12:00 do středeční půlnoci. Nejvyšší červená výstraha se týká oblasti Beskyd, střední oranžová platí pro jejich okolní oblasti a nižší žlutá pro další horské oblasti Moravy a Slezska.

„V úterý 8. 7. ve druhé polovině dne a ve středu 9. 7. očekáváme na Moravě a ve Slezsku trvalý a na východě i vydatný déšť s celkovými úhrny místy nad 50 mm, v oblasti Beskyd místy i 100 až 200 mm. Srážky budou nejintenzivnější v úterý později odpoledne a večer, v noci na středu a ve středu dopoledne. Ve středu odpoledne a večer bude srážková činnost slábnout,“ uvádějí meteorologové.

Zároveň od úterních 21:00 až do odvolání bude v platnosti v nejvýchodnějších oblastech ČR povodňová bdělost.

„Vzhledem k očekávaným vydatným srážkám bude docházet k vzestupům hladin vodních toků, které odvodňují Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty. V zasažených oblastech očekáváme vzestupy hladin od úterního večera s možným překročením 1. SPA (stupeň povodňové aktivity) v průběhu středečního dne. Situaci budeme postupně upřesňovat,“ dodávají meteorologové.

Hasiči varují před evakuací v záplavových oblastech

Na blížící se bouřky jsou přichystaní také hasiči Zlínského kraje. „Občanům v záplavových oblastech, pro které platí výstrahy ČHMÚ, proto doporučujeme, aby se připravili na možnost evakuace. Důrazně také varujeme, aby lidé za žádných okolností neriskovali sjíždění rozvodněných toků a vyhnuli se cestování do rizikových oblastí,“ řekla Novinkám mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.

Hasiči mají připravenou techniku využívanou při povodních, jako jsou velkoobjemová čerpadla vody, vysoušeče a pytlovačky písku.

Počasí ve střední Evropě bude v následujících dnech ovlivňovat tlaková níže. Ta se vytvoří v pondělí na frontálním rozhraní nad severní Itálií a začne se přesouvat severovýchodním směrem přes Rakousko a Slovensko nad východní Polsko.

V této oblasti by měla přetrvat podstatnou část tohoto týdne a na její zadní straně lze očekávat intenzivní dešťové srážky, před nimiž varuje výstraha. Vydatný déšť je očekáván především v úterý a ve středu. Lokálně mohou ve Slezsku a na severu a východě Moravy spadnout i velmi extrémní úhrny.

Nekonzistence modelových výstupů

Potenciálně zajímavá dešťová situace je však zatížena velkou dávkou nejistoty. Zatímco přesun tlakové níže nad východní Polsko je téměř jistý, její přesná trajektorie a další vývoj v tuto chvíli jasné nejsou. Právě od těchto ukazatelů se přitom bude odvíjet lokalizace a konečné úhrny srážek.

Ještě v neděli se zdála situace velmi dramatická poté, co model ALADIN předpovídal na hřebenech Jeseníků a Beskyd až 200 milimetrů srážek za pouhých 24 hodin mezi úterní a středeční 8. hodinou ranní. Nové výstupy přesunuly srážky více do Polska, přesto v Beskydech i tak může lokálně spadnout přes 150 milimetrů srážek.

V pondělí je nejextrémnější pro Česko předpověď modelu ECMWF, který předpovídá vysoké úhrny srážek téměř po celé Moravě. I podle něj by mělo nejvíce pršet v Beskydech, kde simuluje v některých místech úhrn až téměř 200 milimetrů.

Naopak modely GFS a ICON jsou v tomto ohledu zdrženlivější. Vyšší úhrny srážek buď přesouvají více na sever a východ, nebo je snižují nad celou oblastí střední Evropy. Podle jejich simulací nespadne na našem území více než 100 milimetrů srážek.

Foto: Windy.com

Srovnání modelových výstupů úhrnu srážek od středeční půlnoci

Vzpomínka na loňské povodně

Bude tak důležité i nadále sledovat předpovědi a případné výstrahy meteorologů a jejich aktualizace.

Aktuální povětrnostní situace je bohužel velmi podobná té, která přinesla loňské září extrémní srážky a ničivé povodně ve východní polovině našeho území. Tlaková níže Boris se rovněž formovala nad Itálií a její trajektorie byla velmi podobná té, která je předpovídána pro současnou tlakovou níži.

Faktory vzniku jsou navíc také velmi podobné. Tlaková níže vzniká na výrazném frontálním rozhraní s vysokým střihem větru a je živena teplými vodami Středozemního moře. Jeho letošní teplota je navíc opět extrémní, a prozatím dokonce i vyšší než v roce 2024. To s sebou přináší zvýšené riziko extrémních srážek v Evropě.

Výběr článků

Načítám