Článek
Oproti dřívějším dobám ubylo dní se sněhem, jak v nížinách, tak na horách. Také celkové množství sněhu je menší, alespoň na většině horských stanic v České republice.
„Počet dní se sněhovou pokrývkou klesá, a to především na jaře, protože vlivem růstu teploty vzduchu sněhová pokrývka dříve taje,“ řekl Novinkám hydrolog z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Michal Jeníček.
Kvůli rostoucím teplotám klesá i množství sněhových srážek. Celkově se příliš nemění, ale stále větší podíl vypadává jako déšť místo sněhu, a tím klesá i množství sněhových zásob.
Že je málo sněhu, pozorujeme i letošní zimu. Sice nasněžilo už v listopadu, včetně nížin, kvůli následným vysokým teplotám ale všechno roztálo, dokonce i na horách. Další sníh přišel až na Vánoce.
U stanic s delší řadou není pokles tak výrazný, ale stále je tam patrný. Vědci se shodují v tom, že klimatická změna přinese také větší extrémy. Automaticky tak neplatí, že každý rok bude méně a méně sněhu. Naopak se mohou vyskytnout roky, kdy bude sněhu velké množství.
I přes roční variabilitu je z dat z vybraných stanic v Česku patrný klesající trend ve výšce sněhové pokrývky.
Na našich nejvýše položených horských stanicích byly dříve často přes dva metry sněhu, v posledních letech je většinou maximální sněhová pokrývka do dvou metrů. S výjimkou roku 2005, kdy měli na Lysé hoře i Labské boudě přes 3 metry sněhu a v Peci pod Sněžkou skoro 2 metry. Historicky nejvíce sněhu bylo v roce 2011 - 491 cm na Lysé hoře.
V níže položených horských stanicích je stále méně častá sněhová pokrývka nad metr. Například na meteorologické stanici Červená, která leží v Jeseníkách v nadmořské výšce 748 metrů, byla od roku 1953 nejnižší sněhová pokrývka v letech 2014 a 2024, kdy za celý rok naměřili maximálně jen 9 cm sněhu.
S počtem dní se sněhovou pokrývkou je to složitější. Kvůli výkyvům, při nichž může všechen sníh odtát, nejspíše bude stále docházet k poklesu, protože i když napadne hodně sněhu, zejména v nižších polohách velmi pravděpodobně v dalších dnech či týdnech zase roztaje. I u počtu dní se sněhovou pokrývkou je patrné, že jich oproti minulosti ubývá.
Problém je v oteplování
Může za to zvyšování globální teploty v rámci klimatické změny. Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření, když se poprvé průměrná roční teplota celé Země dostala o 1,5 °C výše než v předindustriálním období (průměr teplot z let 1850 až 1900).