Článek
Bílé Vánoce, které meteorologové určují tak, že v daném místě na Štědrý den leží alespoň 1 cm sněhu, se v Česku stávají stále vzácnější. Dlouhodobá data z vybraných stanic (viz infobox na konci článku) ukazují jednoznačný trend. Sněhu v posledních zimách ubývá a Vánoce nejsou výjimkou.
Neplatí ale, že by dříve byl sníh na každé Vánoce a dnes vůbec. I v sedmdesátých letech najdeme v nížinách roky téměř beze sněhu, zatímco přelom tisíciletí naopak přinesl řadu bílých Vánoc.
V tomto ohledu byl rekordní Štědrý den v roce 1981. Na Pradědu tehdy ležely téměř dva metry sněhu. Výraznou pokrývku ale hlásila i města – 40 cm v Liberci, 31 cm v Ostravě a 20 cm v Brně. Naopak Praha má své maximum z roku 1969, kdy zde meteorologové naměřili 29 cm.
Vánoční sníh výjimečnou událostí
Sníh je velmi vázaný na nadmořskou výšku. Pravděpodobnost bílých Vánoc se tak napříč naší republikou výrazně liší. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je šance na sníh během Štědrého dne zpravidla přes 80 procent na horách, ale i méně než 20 procent v nížinách.
V posledních letech jsou však tato čísla ještě nižší. V Praze byl například sníh na Štědrý den naposledy v roce 2010, kdy tehdy v centru po vzoru Nohavicovy písně ležela sněhová pokrývka o výšce zhruba 3-4 cm.
Někdy se nám opravdu může zdát (a data nám dávají částečně za pravdu), že sníh je v Česku o Vánocích ještě méně pravděpodobný než v jinou část zimy. Vyvstává tedy otázka, co je hlavní příčinou jeho časté absence.
Pravděpodobnost bílých Vánoc podle ČHMÚ
Častěji prší než sněží
Analýza srážkových dat ukazuje, že problém není v množství srážek. Od roku 1961 totiž nedošlo k poklesu ve srážkových úhrnech. Naopak ve dnech, které Štědrému dni předcházejí a očekává se u nich akumulace sněhu, lze spatřit rostoucí trend.
Rozhodující je tedy skupenství srážek. To, že v posledních letech zažíváme Vánoce častěji na blátě, není pouze domněnka, ale realita podložená daty. Například v letech 2019-2023 pršelo na Štědrý den na mnoha místech našeho území.
Skupenství srážek je samozřejmě úzce spojeno s teplotou. A zde se dostáváme nejen k hlavnímu faktoru absence bílých Vánoc, ale také k dalšímu aspektu, se kterým jsou bílé Vánoce spojovány, a to jsou zimní teploty.
Teploty nad nulou
Jsou to právě teploty, které doznaly v minulosti během Vánoc největších změn. Zatímco v letech 1961–1990 byla průměrná denní teplota na Štědrý den kolem -2 °C, o třicet let později v období 1991–2020 už šlo o hodnotu -0,4 °C.