Řeky vysychají. Plzeňská Radbuza je na historickém minimu

„Výjimečná situace je na Radbuze, kde pozorujeme historicky nejnižší průtoky,“ řekl Novinkám Karel Zelenka, dispečer plzeňského Povodí Vltavy. Staňkovem, kde probíhá měření od roku 1930, protékalo v úterý 14. července jednu chvíli pouhých dvě stě litrů za vteřinu, hladina byla na devatenácti centimetrech. Hranice sucha je přitom 788 litrů az vteřinu.

Dosavadní staňkovské minimum bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu 76 let staré. „V roce 1950 na přelomu července, srpna - a pak i v září - zde naměřili průtok dvě stě třicet litrů,“ informoval Vlastimil Brašna z plzeňské pobočky ČHMÚ. „V posledních dvaceti letech byl nejnižší stav 18. srpna 2022, tehdy činil průměrný průtok 315 litrů,“ doplnil Brašna.

Mizerně je na tom v regionu také Úslava, Střela a Zubřina. Stanice v Trpístech na Úterském potoce ukazuje výšku hladiny nula až jeden centimetr, průtok nepřesahuje litr za sekundu. Po deštích se nicméně zdvojnásobil. Na celé dva litry. „Měření může být zkreslené. Od našich terénních pracovníků nemáme informaci, že by byl potok úplně vyschlý. Drobný průtok tam bude, ale jen v jednotkách litrů,“ poznamenal Zelenka.

Berounka je pro vodáky na hranici sjízdnosti, relativně dobrá situace je na Mži a Úhlavě. Tyto řeky dotují přehrady, jejichž hladiny však setrvale klesají. V Hracholuskách na Mži tempem přesahujícím čtyři centimetry za den. Do nádrže přitéká jen něco málo přes metr krychlový za vteřinu, odtéká více než 2,5 kubíku, tak, jak to stanoví manipulační řád.

„Hladina na Hracholuskách je zhruba metr a čtvrt pod ideálním letním stavem,“ konstatoval Zelenka. „Není to příznivé, ale není to extrém. Podobné to bylo i v předchozích suchých letech,“ připomněl Zelenka. Praktické dopady? Třeba ten, že výletní parník už nemůže zajíždět do přístavišť v horní části nádrže.

Pozvolna klesá i hladina v nádrži Nýrsko na Úhlavě, která má klíčový význam pro zásobování Plzně pitnou vodou. „Zásobní prostor je zde ale zatím dostatečný,“ ubezpečil Zelenka.

Hluboko pod stav mají rybníky plzeňské Bolevecké soustavy. V nejhořejším – Šídlovském – chybí sedmdesát čísel. „Loni jsme jej vypouštěli kvůli opravě a od té doby nenatekl. Což je problém pro všechny rybníky pod ním,“ upozornil Martin Gregar z městské Správy veřejného statku. Přítoky jsou prakticky nulové, třeba na Seneckém rybníku, kde je unikátní hřiště pro vodní pólo, už schází do plné hladiny skoro půl metru.

Poslední článek celé soustavy, oblíbený Velký bolevecký rybník, měl ve středu 26 centimetrů pod stav. A to přesto, že mu může pomáhat čerpání vody z Berounky. Jenže systém byl naposledy v chodu před měsícem. „Neběží, protože řeka má nízký stav. A i když začne pršet, nebude stejně možné nějakou dobu čerpat kvůli zakalené vodě,“ uzavřel Gregar.