Článek
„Poprvé se zde objevila někdy před čtyřmi roky a teď už početně patří k těm nejhojnějším rybím druhům,“ řekl Novinkám hydrobiolog Jindřich Duras. „V rybníce se jí daří. Nevidíme ji tady rádi, ale zbavit se jí neumíme,“ uznal Duras, který už dvacet let stojí za projektem, jehož cílem je udržet v Boleváku co nejčistší vodu.
V tomto směru nejsou slunečnice problém, a rozhodně nejde ani o žádné piraně. „Žerou hmyz, jikry, korýše, drobné rybky,“ upřesnila Jiřina Maršálková z městské Správy veřejného statku. „Potíž je v tom, že prakticky nemají přirozené nepřátele. Hubí je jen velké štiky nebo sumci, menším dravcům nechutná,“ upozornila.
Jak se do Boleváku dostaly, není jasné. „Zřejmě je do rybníka vypustil nějaký akvarista,“ spekuluje Maršálková.
O invazi slunečnic ví své i obsluha lodě, která na rybníku pravidelně seká podvodní rostliny. „S posekanou vegetací vyloví denně desítky, možná stovky slunečnic,“ podotkl Duras.
Omračovací loď
O monitoring ryb v padesátihektarovém Boleveckém rybníku se už řadu let starají ichtyologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd – hladinu brázdí s takzvanou omračovací lodí. „Kvůli dobré kvalitě vody potřebujeme mít řídkou rybí obsádku s vysokým podílem dravců. Poslední data ukázala, že se tento stav daří udržovat,“ uvedl Duras.
K zásadní redukci došlo v letech 2005-2008, teď na hektar připadá pouhých deset kilo ryb, zlomek toho, co v hospodářsky využívaných rybnících. „Z dravců jsou zde zastoupeny štiky, těch je nejvíc, ale i okouni, boleni, candáti a sumci. Každý druh je důležitý, protože každý se specializuje na lov jiných býložravých ryb: perlínů, cejnů, plotic…,“ vysvětlil Duras.
Třeba perlíny s červenými ploutvemi lidé často sledují z vyhlídky u hráze. „To jsou generační ryby. Bývají tam vidět i boleni, ti pozornější zahlédnou štiku. Ale drobnější ryby tu nejsou, dravci je dokáží zlikvidovat,“ poznamenal Duras.
K zdejšímu koloritu dříve patřili obří dvacetikiloví tolstolobici. „Vysazovali je někdy před třiceti lety. Ale už vymřeli, průzkum nezachytil ani jednoho. Stejně tak už tu nejsou k vidění úhoři. Sumců se teď podařilo nalézt pět, největší měl kolem sto dvaceti centimetrů,“ zrekapituloval Duras.
Některé omráčené kusy odborníci přeměřili a zkontrolovali. „Zhruba padesát kilo nežádoucích ryb skončilo jako krmení v zoologické zahradě,“ dodal Duras.
Problém má i jezírko
Omračovací plavidlo poprvé vyrazilo také na Košutecké jezírko, s nímž má město podobný záměr jako s Bolevákem – rybáři už sem nesmí a cílem je zajistit i zde co nejlepší kvalitu vody.
„Také tady se potvrdil výskyt slunečnice pestré, je tam pár větších kaprů a štiky – ty jsme tam začali pravidelně vysazovat, abychom počty plevelných a kaprovitých ryb udrželi v rozumných mezích,“ sdělila Maršálková.
