Článek
Záměrem Ruska je získat rychle finance, kterých se nedostává. I přesto, že to časem jeho potíže prohloubí. „Slabší rubl by mohl ruskému rozpočtu poskytnout krátkodobou vzpruhu, ale dlouhodobě má obvykle nevýhody: vyšší inflaci, dražší dovoz a nižší příjmy domácností,“ upozornil magazín The Economist.
Rusko svou měnu oslabuje skrze nákupy zahraničních měn a zlata. Ministerstvo financí oznámilo 5. srpna, že zvýší jejich nákupy o dvacet procent z 5,4 miliardy na 6,5 miliardy rublů, tedy z 1,3 miliardy na 1,6 miliardy korun.
Ruská měna okamžitě oslabila, za dolar bylo nově nutné zaplatit místo 80 rublů 85, uvedl The Economist.
Silná měna je sice důležitá pro zvládání inflace, která v Rusku opět roste, ale je prokletím pro ruský rozpočet, který se potýká se stále hlubším deficitem.
A slabý rubl umožňuje větší zisky z prodeje ropy. Její exportéři, což jsou většinou státní, polostátní či jinak na stát navázané společnosti, totiž prodávají za dolary a při silnějším rublu získávaly z prodejů méně, než se očekávalo.
Průměrný kurz v první polovině roku činil 77 rublů za dolar, jenomže ruský státní rozpočet počítal s hodnotou 92,20 rublu za dolar.
Důsledkem toho byl meziroční propad příjmů z prodejů ropy i plynu o 23 procent na celkových 3,7 bilionu rublů (900 miliard korun).
Deficit státního rozpočtu tak dosáhl 5,87 bilionu rublů, tedy 2,5 procenta hrubého domácího produktu, oproti plánu ve výši 3,8 bilionu rublů a 1,6 procenta výkonu ekonomiky.
A to Rusku hrál do karet americko-izraelský útok na Írán a následné zablokování Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy i zkapalněného plynu. Konflikt zvýšil cenu barelu ruské ropy z 59 na 68 dolarů.
Export ropy přitom zůstává pro ruský rozpočet klíčový a nadále mu umožňuje financovat válku na Ukrajině.
Nyní se ale podílí na příjmech státní kasy sotva dvaceti procenty, zatímco dříve to bylo přes třicet procent.
Přispěly k tomu jak západní sankce, tak ukrajinské údery na ropnou infrastrukturu. Část kapacit vypadává a ani po rychlých opravách se nedaří obnovovat všechny funkce rafinérií.
Snaha brzdit propad příjmů se může vymstít
I když slabší rubl může v Rusku uvolnit tlak na rozpočet, dlouhodobě převáží negativa. Slabá měna prodražuje dovozy a přispívá k vyšší inflaci. Ta v Rusku letos opět roste a v červnu dosáhla šesti procent.
Značně k tomu přispělo zdražování paliv po ukrajinských útocích na ropnou infrastrukturu, kdy se naprosto nedostávalo benzínu a byl na příděl za vysokou cenu.
Dovozy přitom budou dál pokračovat, protože kvůli vysoké základní úrokové sazbě 14 procent si mohou ruské podniky obtížně půjčovat, takže se tamnímu průmyslu nedaří nahradit dovážené výrobky doma vyráběnými.
Polovina velkých ruských firem měla loni menší zisky a zcela zastavila investice. Ve ztrátě se podle ruského statistického úřadu ocitlo přes 17 tisíc společností a sílí varovné hlasy před blížící se vlnou bankrotů.