Extrémní sucho sužuje velkou část Evropy. Zasahuje i Česko

Podle modelu půdní vlhkosti vyvinutého českou výzkumnou organizací CzechGlobe zasahuje půdní sucho většinu kontinentu. Extrémní stupeň lze přitom pozorovat na většině území Francie a Anglie, v jižních částech střední Evropy i v severních oblastech Španělska a Itálie.

Nejhorší situace panuje ve Francii, což dokládají satelitní snímky, na kterých země během několika týdnů výrazně „zežloutla“. Jde o důsledek rychlého vysychání vegetace způsobeného kombinací nedostatku srážek a mimořádně vysokých teplot.

Podle francouzského státního portálu VigiEau byl 12. července ve 42 departementech vyhlášen nejvyšší stupeň ohrožení suchem. To znamená, že voda může být využívána pouze pro prioritní potřeby, zejména zásobování obyvatel, zdravotnictví a požární ochranu.

Kromě půdy je sucho patrné také na řekách. Například řeka Loira na mnoha místech výrazně ustoupila ze svého koryta a odhalila rozsáhlé písčité mělčiny. Na některých úsecích připomíná spíše soustavu úzkých ramen než mohutnou řeku. Podle místních hydrologů se současná situace blíží rekordnímu suchu z roku 1976.

Současná situace je o to pozoruhodnější, že region zažil mimořádně deštivou zimu. Rekordní počet zimních bouří Francii přinesl nejdelší souvislou sérii dnů se srážkami v historii země, která trvala 40 dní. Na jaře a zejména v létě však srážek výrazně ubylo a země se nyní potýká už se třetí vlnou veder v letošním roce, včetně rekordní červnové epizody.

Mimořádnost červnové vlny veder dokládají i data francouzské meteorologické služby Météo-France. Během června byl na většině území výpar výrazně vyšší než množství spadlých srážek a k 30. červnu byla průměrná vlhkost půdy nižší, než bývá obvykle až na konci léta.

Výrazné sucho zasahuje i řadu dalších evropských zemí. Projevuje se nejen nedostatkem vláhy v půdě, ale také poklesem hladin řek a jezer. Například Bodamské jezero na pomezí Německa, Rakouska a Švýcarska zaznamenalo nejnižší výšku hladiny v historii měření.